Frézky uni-max na radiusy, úhly a rozličné profily

Frézka s frézou jedno tělo jsou

Se samotnou frézkou bychom toho ale moc nezvládli, takže to bude chtít nějaké rovné nebo profilové frézy. Stroj – frézka, tedy s kudlou - frézou tvoří neodmyslitelný celek. Profilů nástrojů je mnoho druhů, je opravdu z čeho vybírat. Na začátek je dobré začít menší sadou s několika frézami. Až si na práci se strojem zvykneme, můžeme se rozšoupnout a pořídit si velkou sadu, kde je profilů a jejich různých kombinací a velikostí radiusů a zakřivení více druhů. Vše záleží na tom, jak často budeme frézku používat.

I když je definován tvar frézy, je možné postupným zapouštěním do materiálu využívat jen část profilu nebo kombinovat více tvarů. To nás naučí až trocha praxe. Ne každý profil lze kombinovat nebo nám bude navazovat. Z vlastní zkušenosti musím říct, že nejčastější jednoduché použití je velký nebo malý radius, nebo malý profil k zakulacení, ozdobení nebo stržení hrany materiálu. Ale jak říkám, sada je krásná a zvyšuje možnost využití a počtu profilů. Ve velké sadě jsou i frézy, pomocí kterých vytvoříme i pero nebo drážku na hraně prkna a vytvoříme si tak vlastně palubku. (I když tu je většinou výhodnější koupit).

Pero a drážku využijeme na lepení široké spárovky při výrobě stolové desky nebo schodnice -snadněji tak můžeme lepit širokou spárovku k sobě.

Frézka drahá nebo levná?

Na občasné frézování hran, na pár profilových lišt není zapotřebí kupovat drahé nástroje. Především jestli půjde o frézování měkkého dřeva jako je smrk, borovice, topol, modřín, olše, lípa atd. Jestli ale máme zájem si vyrobit hluboké frézování například na hranolech na pergolu, bude lépe pořídit si frézku robustnější a těžší, s větší základní deskou.

Lišta všechno schová

Lišta všechno schová, říká se, a ozdobná lišta nejen schová a udělá hezkým, ale například i překryje zdvojené falešné hrany stolu nebo vytvoří polotovar na rámeček na fotografie.

Lištou můžeme vytvořit na dveřích či kuchyňských a nábytkových dvířkách falešné kazety. Pomocí profilové lišty můžeme také zasklít rámeček nebo výplň dveří. Nehezké dveře v panelovém domě tak můžeme, jsme-li trochu šikovní, dobře zrenovovat.

Zkuste si spočítat, kolik by stálo například deset nebo také sto metrů ozdobných lišt, které budete potřebovat k dokončení podlah a obkladů palubkami v podkroví a najednou zjistíte, že si za ty peníze můžete jednodušší frézku s vhodným profilem frézy zakoupit a lišty nebo profily si vyrobit a frézka vám nakonec zůstane.

Začínáme frézovat

Základem je pevné upnutí materiálu. Nejlépe pomoci svěrek. Použít můžeme i vruty nebo vakuový stolek či upínky, to vše podle druhu upínaného materiálu. Při frézování vezmeme vždy odřezek stejně silného materiálu a na něm si nastavíme profil. Odřezek si necháme, abychom podle něj mohli později profil znovu nastavit, kdybychom potřebovali.

A přece se točí - ale kam?

Pro někoho, kdo s frézkou pracuje prvně, může být problém z jaké strany materiálu začít frézovat, tedy kde přiložit břit k materiálu. Na frézce jako stroji máme vždy výrazně označen směr otáčení nástroje a to buď samolepkou nebo vytlačenou reliefní šipkou. Když frézku postavíme na základnu, šipka směřuje po směru hodinových ručiček – tímto směrem se tedy pohybuje fréza.

Když si však představíme kolo nebo kulatou desku stolu, kterou bychom chtěli vykroužit frézováním, tak celou frézkou postupujeme proti směru hodinových ručiček tak, že stroj mírným tahem posunujeme po materiálu směrem k sobě. Směr otáčení frézy je nastaven tak, aby se břit zakusoval do ubíraného materiálu do hloubky až k ložisku nebo do plné hloubky či profilu frézy bez ložiska.

Chybou nováčků může ale být i couvání, a to tehdy, když frézu nasadíme a jedeme pozpátku. Někdy to ani nemusí být chvilku poznat, ostrá fréza a vysoké otáčky stroje způsobí, že fréza profil také vyrobí, ale bude otrhaný a nehezký a my se budeme divit, co je špatně a vinit z tuposti ostrý nástroj. Jediná tupost může být v tomto případě na naší straně. (Občas se to stane každému, tedy i mně.) Couvnout je možné například tehdy, když se potřebujeme vrátit na místo, kde jsme začali, nebo na rohu či při navázání profilu, ale vždy pouze na krátkém úseku.

Nejlépe je si to vyzkoušet na materiálu - zkusit frézovat kousek popředu a kousek pozadu, rozdíl poznáte ihned a příště už si budete jistí, zda frézujete správným směrem.

Frézka je vysokootáčkový nástroj. Když přerušíme frézování, pokračujeme vždy se zapnutou frézkou a rozběhlým nástrojem, nikdy nerozbíháme frézku s nástrojem přitisknutým k materiálu - zpětný ráz by mohl těžce ublížit.

Frézování z obou stran

Jestliže u frézy používáme ke kopírování ložisko na konci stopky, je možné je použít většinou z jedné a někdy z obou stran materiálu. To však pouze v případě, že je materiál dostatečně silný a ložisko se při kopírování z druhé strany může opřít i o původní materiál, neodfrézovaný prvním záběrem. Tak můžeme dosáhnout široké lišty se zdobným profilem.

Při frézování zapněte oči i uši

Jestliže frézka při práci jakkoliv změní svůj charakteristický vysoký zvuk, je nutné ji okamžitě vypnout a zkontrolovat kvalitu upnutí, materiál nebo nástroj. Při pracovních otáčkách kolem třiceti tisíc je každý nestandardní zvuk znakem možného fatálního problému. Málokterý nástroj v řemeslném segmentu má ostří a takovéto otáčky.

V dalších dílech si posvítíme na správné nastavení frézky a seznámíme se s pracovním stolkem pro spodní upnutí.