Léto, ač to podle počasí nevypadá, je tu a spousta z nás jistě začíná vybírat (nebo už má vybráno) přímořské letovisko nebo kemp, kam se s rodinou nebo s partou kamarádů vypraví na letošní dovolenou.
Fotografujeme a natáčíme pod vodou
Z takové dovolené si většinou kromě pěkného bronzového opálení, hezkých vzpomínek a několika většinou naprosto nepraktických a drahých suvenýrů, vezeme spoustu fotek případně i videozáznam, který nám hezké chvilky strávené u moře připomene. Protože letní dovolená je většinou o radovánkách v moři, bylo by velká škoda vynechat záběry ze světa pod vodní hladinou. Kdo byl někdy například na dovolené v Egyptě ví, že už několik málo metrů pod hladinou Rudého moře je vidět nádherný pestrobarevný svět mořských rostlin, živočichů a ryb, které si o zvěčnění fotoaparátem nebo o natočení kamerou přímo říkají.
Abyste však byli schopni pořídit kvalitní podvodní záběry, je potřeba zvolit odpovídající fotoaparát, případně videokameru a dodržet několik jednoduchých, ale důležitých zásad, které podvodní natáčení a fotografování provázejí.
Focení a natáčení pod vodou Focení a natáčení pod vodou
Výběr potřebného vybavení
V prví řadě je potřeba uvědomit si, k jakému účelu budete fotoaparát či videokameru potřebovat. Jiné nároky jsou totiž kladeny na amatérský záznam, další na poloprofesionální a zcela jiné na profesionální. Vzhledem k tomu, že drtivá většina z nás profesionály není, budeme se v článku nejvíce zaobírat cenově nejdostupnější a přitom pro domácí účely kvalitativně dostačující variantou – amatérským foto/video záznamem.
Výběr potřebného vybavení Výběr potřebného vybavení
Čím fotografovat pod vodou
Pro fotografování pod vodou budete potřebovat vodotěsný digitální fotoaparát, případně standardní digitální fotoaparát doplněný o odpovídající podvodní pouzdro. V první variantě můžete vybírat z poměrně široké nabídky outdorových digitálních kompaktů od několika významných výrobců. OLYMPUS, známá japonská společnost, přišla jako první z velkých výrobců fotoaparátů s modely určenými pro vodní radovánky, přičemž nabídla přístroje odolné nejen proti stříkající vodě a pro malé hloubky (vodotěsnost do 3 metrů), ale i pro plnohodnotné šnorchlování (vodotěsnost od 5 do 10 metrů podle konkrétního modelu).
K těmto fotoaparátům není potřeba dokupovat žádné speciální vodotěsné pouzdro, neboť odolnost, danou jejich maximální dosažitelnou hloubkou, mají od výrobce testovanou a tudíž garantovanou. Osobně jsem minulé léto v Chorvatsku s vodotěsným outdorovým fotoaparátem Olympus mju 1030 téměř 14 dní fotografoval v hloubce i přes osm metrů a musím říci, že fungoval naprosto bezvadně. Co se týká kvality pořízených fotografií, subjektivně se jim nedalo naprosto nic vytknout.
Čím fotografovat pod vodou
Druhou, dražší variantou je pořídit si klasický digitální kompakt, nějaký větší model, případně i digitální zrcadlovku a doplnit jej o odpovídající podvodní pouzdro. Tady nejste tolik omezeni typem fotoaparátu nebo výrobcem a můžete vybírat z nepřeberného množství produktů na trhu. Předtím si však raději ověřte, jestli výrobce fotoaparátu nebo firma specializující se na výrobu podvodních pouzder, má na vámi vybraný model pouzdro a pokud ano, do jaké hloubky je použitelné.
Několikrát jsem se setkal s pouzdrem, které prodejce avizoval jako podvodní do hloubky 40 m (dokonce na první pohled tak i vypadalo), ale nakonec se v manuálu ukázalo, že se jedná o pouzdro určené maximálně do 3 m. Teď nemám na mysli poměrně rozšířená plážová pouzdra ze silnějšího vodotěsně zavíratelného igelitu (například od firmy Aquapack), určená především proti stříkající vodě, ale pouzdra pevná, celoplastová.
Od takových polovičatých řešení však už výrobci ustupují (tento trh plně přebírají výše zmíněné vodotěsné outdorové kompakty), takže na současné modely pořídíte pouzdra, se kterými se většinou můžete bez obav potopit do hloubky 40 m. Tato hloubka nebyla vybrána náhodně. Hranice čtyřiceti metrů je obecně doporučována jako bezpečná pro standardní přístrojové potápění a která, pokud nejste zkušení a proškolení potápěči, by se neměla při ponoru překračovat. Pro drtivou většinu případů i pro většinu rekreačních potápěčů vám tedy pouzdro do 40 m bude plně vyhovovat.
Čím fotografovat pod vodou
Abych nezapomněl, podvodní pouzdra, která zvětší operační hloubku fotografování na tuto hranici, se vyrábějí i na výše zmíněné outdorové kompakty, jenž jsou jinak použitelné maximálně do 10 m. Samozřejmě, pokud to s potápěním myslíte vážně a chcete se mu věnovat naplno, nevyhnete se ani hlubším ponorům. Avšak do hloubek pod 40 m musíte použít speciální odolná pouzdra (například od firem Ikelite, Sea & Sea, Amphibico nebo Eqinox), která mají operační hloubku 60, 80, 100 až 120 m a viděl jsem pouzdro použitelné i do hloubky 200 m!
Tady se však pohybujeme v cenách desítek tisíc korun, přičemž platí úměra, že čím větší je operační hloubka pouzdra a čím větší (rozměrnější) fotoaparát je, tím větší peníze za něj vydáme. Není nic neobvyklého zaplatit za opravdu kvalitní podvodní pouzdro i dvojnásobek ceny fotoaparátu, pro který je určeno. Poslední variantou je koupě speciálního podvodního fotoaparátu, který je většinou určen do velkých hloubek a tudíž je jeho konstrukce, co se týká odolnosti, bez kompromisů. Ty však ocení především aktivní potápěči, kteří se fotografováním pod vodní hladinou živí.
Čím natáčet pod vodou
U videokamer je situace podobná, i když co se týká pestrosti nabídky, je oproti fotoaparátům znatelně chudší. Na trhu sice existují menší outdorové modely, které jsou vodotěsné maximálně do hloubky 2 m (příkladem může být Panasonic SDR-SW21EP), jež zaznamenávají obraz na paměťové karty, ale stále jich je na trhu jako šafránu. Pokud byste chtěli pořizovat videozáznam z větších hloubek, musíte zvolit variantu klasické kompaktní videokamery, doplněné o podvodní pouzdro.
Vzhledem k tomu, že kompaktních videokamer je na trhu poměrně velké množství a tudíž by se výroba podvodních pouzder na konkrétní videokameru nevyplatila, řeší to výrobci často výrobou univerzálního podvodního pouzdra určeného většinou pro celou modelovou řadu. U poloprofesionálních HDV videokamer je už situace lepší, nicméně novým problémem je pořizovací cena. Například na starší, ale stále oblíbenou HDV videokameru Sony HDR-FX1/Z1 stojí kvalitní podvodní pouzdro použitelné do hloubky 80 m model BS Kinetics Tanami téměř 105 tisíc korun, tedy znatelně víc, než stojí nová videokamera.
Čím natáčet pod vodou
Jako velmi rozumná a stále častěji používaná alternativa se v poslední době nabízí použití kompaktního digitálního fotoaparátu s podvodním pouzdrem, který umí na paměťovou kartu kromě fotografií natáčet i video. U lacinějších modelů bývá kvalita pořízeného video záznamu definována rastrem 320×240 obrazových bodů při 30 snímcích za sekundu, což stačí pouze pro nenáročné účely.
Kvalitnější a přitom cenově velmi sympatické kompaktní fotoaparáty – například outdoorový, do 10 m vodotěsný model Olympus mju Tough-8000, nabízejí při 30 snímcích za sekundu rozlišení 640×480 bodů, které se velmi blíží standardnímu PALovémů rozlišení (720×576 bodů), a tudíž je kvalita záznamu subjektivně naprosto dostačující.
Čím natáčet pod vodou
Pro ještě vyšší nároky na kvalitu záznamu musíte však sáhnout po dražších kompaktech, k nimž patří například Casio Exilim FH20, který umí natáčet video ve vysokém rozlišení (1280×720 bodů, 30 obr./s), dále také zvládne zaznamenat 210 obrázků za sekundu v rozlišení 480×360 bodů nebo až 1000 (!) obrázků za sekundu v rozlišení 224×56 bodu. Případný bleskový útok bílého žraloka s ním tedy natočíte naprosto plynule. Jen trochu nechápu praktičnost takového videozáznamu, vždyť rozlišení 224×56 bodů je i pro amatérský záznam prakticky nepoužitelné.
Další možností jsou digitální zrcadlovky střední kategorie, vybavené opět podvodním pouzdrem, které díky podstatně větší a kvalitnější optice, většímu obrazovému snímači a výrazně rozšířenějším uživatelským možnostem poskytují při záznamu obrazu ve vysokém rozlišení podstatně vyšší kvalitu obrazu. Například Nikon D90 umí natáčet video v rozlišení 1280×720 bodu (malé HD) při 24 obrázcích za sekundu, což je v dané kategorii velmi slušný výsledek. Špičkou na současném trhu je však Canon EOS 5D Mark II, který na snímací čip velikosti klasického filmového políčka (36×24 mm) s rozlišením více než 21 miliónů pixelů, umí zaznamenávat video v plném vysokém rozlišení, tedy 1920×1080 bodů při 30 obr./s.
Čím natáčet pod vodou
Základní problémy při fotografování/natáčení pro vodou
Světlo
Aby vaše fotografie, případně video, byly kvalitní, je samozřejmě zapotřebí mít při záznamu dostatek světla. Z tohoto důvodu je ideální, pokud sluneční paprsky dopadají na vodní hladinu kolmo, aby světla pronikalo do vody co možná nejvíce. Nejlepšího výsledku dosáhnete, pokud budete fotografovat, nebo natáčet cca od 11 hodin do zhruba 15 hodin, kdy se slunce v létě na obloze pohybuje nejvýše. V dřívějších, případně pozdějších hodinách, kdy dopadají sluneční paprsky na hladinu šikmo a tedy dochází k jejich většímu rozptýlení a pohlcení vodní masou, může být i přes subjektivně dostatečnou světelnou intenzitu na hladině moře pár metrů pod ní úbytek světla oproti ideální době více jak poloviční! Je tedy potřeba při nastavování přístroje (citlivost, clona) s tímto úbytkem dopředu počítat.
Pokud budete chtít natáčet či fotit ve večerních, nebo nočních hodinách, neobejdete se bez blesku nebo dostatečně výkonného reflektoru. Noc je ráj pro podvodní fotografy a filmaře – v noci totiž v moři vylézá ze svých skrýší za potravou většina drobných živočichů a i na relativně pustém pobřeží je již pár metrů od břehu živo jako v mraveništi. U digitálních kompaktních fotoaparátů nebo outdoorových modelů, které mají integrovaný blesk umístěný viditelně na těle (podvodní pouzdra bývají akrylátová a tedy průhledná/průsvitná), nemusíte na kratší vzdálenost světelný zdroj řešit, nicméně pro kvalitnější snímky se použití externího blesku rozhodně vyplatí. Při natáčení videa ve zhoršených, případně nedostatečných světelných podmínkách, se bez externího zdroje světla (reflektoru) neobejdete, tedy pokud chcete, aby na záznamu bylo alespoň něco vidět.
Světlo Světlo
Barevné spektrum
Dalším, neméně důležitým faktorem natáčení a fotografování pod vodou je úbytek červené části barevného spektra. Fotografie nebo videozáznamy z hloubek pod cca 10 až 12 m začínají být viditelně šedomodré a s přibývající hloubkou zmíněný efekt citelně narůstá. Tento problém se však dá celkem snadno řešit dvěma způsoby. Buď si pořídíte dostatečně výkonný externí zdroj světla, který vám plné barevné spektrum fotografovaného či natáčeného objektu obnoví, nebo úbytek barevného spektra můžete částečně kompenzovat speciálním filtrem.
Ten má na první pohled jemnou červenooranžovou barvu a spektrálně odpovídá barevnému úbytku vznikajícímu pod vodní hladinou. Vyrábějí se jak s klasickým šroubováním na závity běžných objektivů, tak i v jednoduché nasazovací podobě na speciální podvodní pouzdra.
Viditelnost ve vodě
Může to znít možná úsměvně, ale nejpodstatnějším faktorem, ovlivňujícím výslednou podvodní fotografii nebo video záznam, je viditelnost ve vodě. V letovisku, kde je větší koncentrace lidí, bývá voda často zkalená zvířenými usazeninami ze dna a trvá i několik dní (někdy i týdnů), než se moře úplně vyčistí a je zase dostatečně průhledné.
Tento faktor se, na rozdíl od předchozích, nedá nijak kompenzovat, takže jednoduše musíte mít i trochu štěstí. Pokud je subjektivně viditelnost dobrá a vy už se chystáte na ponor, ještě nemáte vyhráno. V létě se totiž ve středomoří v hloubce okolo 15 až 17 m nachází přechod mezi teplou horní a studenou spodní vrstvou, který se navenek projevuje značným zvlněním. Je to podobné vzduchu vlnícímu se nad horkou silnicí. V této vrstvě naprosto nic nevyfotíte ani pokud jsou všechny ostatní podmínky ideální. Navíc spodní studenější vrstva může být na rozdíl od horní teplejší značně zakalená a s tím, bohužel, nic neuděláte.
V Chorvatsku se mi přede dvěma roky stalo, že u německé ponorky z druhé světové války (U-81), ležící v hloubce 40 m nedaleko Puly, kterou jsem si chtěl natočit podvodní kamerou, nebylo prakticky nic vidět (reálná viditelnost byla cca jeden metr), přestože do 20 m při sestupu byla viditelnost neočekávaně velmi dobrá.
Viditelnost ve vodě
Bližší a větší
Na závěr jen připomenu, že díky odlišnému lomu světla ve vodě se všechny předměty zdají bližší a větší. Tento efekt je nejvíce patrný ve velmi chladných mořích, kde často bývá viditelnost díky vynikající čistotě vody extrémně dobrá. Dno je pak v hloubce přes 50 m viditelné tak, jakoby bylo jen 3 m pod hladinou. Na rozdíl od souše tedy musíte fotografovat nebo natáčet pod vodou z dostatečného odstupu (hledáček nebo LCD displej fotoaparátu vám napoví), abyste snímaný objekt zaznamenali celý.
Přeji vám krásné, slunečné léto a kvalitní záběry, ať už je pořizujete na souši nebo pod vodní hladinou.
