Kam se šrouby a hřebíky?

Šroub a hřebík je základní a nejdůležitější spojovací materiál. Každý kutil nebo řemeslník, pracující se dřevem nebo kovem, se bez nich neobejde. Ačkoliv každý z nich vyžaduje jiný přístup při použití, výsledkem je vždy pevné spojení. V rámci plánování dílny myslíme i na systematické skladování s důsledným označením každého typu.

Kam se šrouby a hřebíky?
Pokud neřešíte úklid v dílně, sejde se vám na pracovním stole zajímavá skladba spojovacího materiálu
Pokud neřešíte úklid v dílně, sejde se vám na pracovním stole zajímavá skladba spojovacího materiálu

Hřebík je nejjednodušším typem tohoto spojovacího materiálu. Je vyráběn na rychloběžných lisech nejčastěji z ocelového drátu různého průřezu. V menší míře narazíme na mosazné, hliníkové nebo nerezové hřebíky. K požadovanému spojení dvou kusů materiálu dochází obvykle pomocí kladiva, kterým hřebík zatlučeme skrz jeden díl až do jeho druhé části. Zatlučením vznikne efektivní spojení, to je však nerozebíratelné. Pokud bychom chtěli hřebíky odstranit nebo vyměnit za nové, neobejde se to bez poškození spojované hmoty. K vytažení hřebíku nám pomohou štípací kleště, při silně zarezlém stavu si pomůžeme ještě vytahovací pákou. Hřebík nejčastěji používáme při spojování dřeva.

Výsledek méně praktického uložení spojovacího materiálu do různých obalů
Výsledek méně praktického uložení spojovacího materiálu do různých obalů

Modernější spojení prezentuje některý z vrutů se specificky tvarovanou drážkou v hlavě. Jejich výhodou je snadná montáž, daná možností použít například akumulátorový šroubovák, a není zde nutnost přípravy spojovaného materiálu v podobě vrtání. Nicméně, před montáží se vyplatí důlčíkem nebo hřebíkem vytvořit důlek, do kterého se tento šroub svým závitem snadno chytí. Nejčastěji využíváme vrut s křížovou drážkou a plochou hlavou.Z hlediska montáže vždy dbáme, abychom vybrali správný nástavec na montážní nářadí nebo přístroj. Poškození drážek při montáži znamená obtížnou nebo nemožnou případnou demontáž. Samořezné šrouby používáme nejen pro dřevo, ale i dřevotřísku nebo plasty.

Plastové organizátory jsou sice laciné, ale nepříliš praktické
Plastové organizátory jsou sice laciné, ale nepříliš praktické

Klasické šroubové spojení šroub - matka s metrickým závitem je nejmodernější volbou. Avšak náročnější na přípravu, neboť před vytvořením spojení musíme použít vrtačku a vytvořit otvory, kam šrouby umístíme. Aby bylo možné utáhnout spojované části, například dřevěné desky, velkou silou bez rizika případného zborcení hmoty pod hlavou šroubu, je vhodné použít větší typy podložek, vylisovaných z plechu. Tím se utahovací síla bezpečně rozloží do větší plochy a poškození na styčných plochách spojovaného materiálu a šroubu nehrozí. Při utahování spoje musíme vzít na vědomí také fakt, že velikost šroubu volíme s přihlédnutím k masivnosti spojovaného materiálu. Pokud totiž použijeme z ryze úsporných důvodů nevhodně malé šroubové spojení, při utahování hrozí zvýšené riziko stržení závitu na matici. Případné velké namáhání kolmo k ose šroubu, po sešroubování dvou velkých dílců malými šrouby, není úplně bezpečné.

Šroubové spoje používáme pro spojení kovových, plastových nebo i dřevěných materiálů. Spojení je sice poněkud náročné na přípravu, avšak i po několika letech je bezproblémově demontovatelné. Šrouby se vyrábějí z oceli v několika třídách pevnosti. Jejich povrch je vždy chráněn proti neblahým vlivům prostředí, jako je vlhko, teplo nebo mráz, což jsou vlivy urychlující vznik koroze. Výrobní technologie šroubů čítá nejprve lisování, následně válcování za studena a konečnou úpravu včetně tepelného zpracování. Nejčastěji se používá kalení, které znamená postupné ohřátí materiálu v peci a jeho rychlé zchlazení olejovou lázní. Konečným lakováním je zaručena odolnost proti korozi. Optické třídění automatem na úplném konci výroby zachycuje případné neshodné dílce, ty jsou separovány.

Plastové bedýnky pro uložení většího množství šroubů, matic a dalšího drobného náčiní
Plastové bedýnky pro uložení většího množství šroubů, matic a dalšího drobného náčiní

Aby byly šrouby, matice a hřebíky systematicky a přehledně odděleny od sebe podle typu, musíme promyslet jejich uložení. Nejjednodušší cestou je zakoupení uzavíratelného organizéru z plastu, který seženeme v každém obchodě s domácími potřebami. Organizér má jednu zásadní nevýhodu spočívající v menších rozměrech jednotlivých sekcí. Z toho důvodu sem uložíme pouze menší spojovací materiál. Pro větší množství různých šroubů a hřebíků existují různobarevné bedýnky z termoplastů. Tyto bedýnky můžeme jednoduše popsat omyvatelným fixem, případně využít přední čelo, kde je prostor pro zavěšení popisky na každé bedýnce. Takto organizovaný spojovací materiál uložíme do regálu, kde nezabírá moc místa a vždy zde najdeme to, co potřebujeme.

V rámci zpřehlednění dílny využijeme i vlastní ruce. Na uložení drobných dílů se výborně osvědčí různé kartonové krabice menších rozměrů. Ideální je, když jich máme po ruce větší množství ve stejném vzhledu. Z každé stačí odřezat stěnu, případně je necháme i uzavíratelné a opatříme je popiskem o jaký materiál a velikost jde. Velmi zručný kutil si boxy pro uložení šroubů, matic, hřebíků, vrutů, podložek a dalšího drobného materiálu, vyrobí ze dřeva včetně skladovacího regálu. Je to sice časově náročnější než zakoupení hotového řešení, jenže radost z úspěšně dokončené práce je o to větší. V rámci obnovy vybavení dílen drobných řemeslníků tito občas vyřazují kovové regálové systémy pro uložení spojovacího materiálu. Když se nám podaří tento systém sehnat, stačí jej obrousit, natřít novým nátěrem a výborně poslouží po mnoho let.

Nebojte si úložné prostory vytvořit vlastními silami
Nebojte si úložné prostory vytvořit vlastními silami

Pár rad pro výrobu a uspořádání bedýnek na šrouby a hřebíky

  • Jako materiál použijte zbytky dřeva, palubek nebo z dřevotřískových desek, lze použít i plasty - například desky z Novoduru.
  • Dílce základny a bočnic nařežte kotoučovou pilou, pak použijte vruty, hřebíky nebo lepidlo.
  • Spojovací materiál si srovnejte v řadách vzestupně podle velikosti a typů do polic regálu, který si koupíte nebo vyrobíte svépomocně.
Autor: Radoslav Ptáček (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu