Otužilé krokusy rozzáří zahradu hned po odtátí sněhu

Šafrán, chcete-li krokus, je jedním z prvních poslů jara. Krásně kvete mnoha různými barvami a nejdéle vydrží v polostínu. Zkrášlí každý kout nebo nádobu. K tomu, aby šafrány bohatě kvetly a byly zdravé, bychom jim měli zajistit vláhu a alespoň trochu živin. Na sluníčku se jim dobře daří, ale musíme počítat s mírně kratší dobou kvetení.

Otužilé krokusy rozzáří zahradu hned po odtátí sněhu

Šafrány jsou velmi otužilé a krásné rostliny, které vykouzlí úsměv každému majiteli zahrady hned zjara, když odtaje sníh. Nespočet barevných kultivarů od bílé až po temně fialovou dokáže vytvořit v zahradě úžasnou podívanou. Rostliny jsou nenáročné na pěstování, stačí jim dopřát klidné místo a živiny.

Šafrány umí vytvořit na zahradě velkolepou podívanou
Šafrány umí vytvořit na zahradě velkolepou podívanou

Základem pro bohaté kvetení je výsadba, lokalizovaná do míst, která jsou málo zatěžována, jako například pod stromy, keři nebo někde v koutě zahrady. Důležitá je bonita půdy. Šafrány nejlépe rostou na písčitých a hlinitých půdách s větší propustností. Na jílovitých a zamokřených strukturách se jim dařit nebude. Sázení provádíme uprostřed podzimu do hloubky maximálně 10 cm podle velikosti hlíz, ty menší nasadíme o něco mělčeji, ale ne méně než 5 cm. Výsadba by měla být provedena tím způsobem, že pod hlízami by měla být hrubší struktura, jako jsou kamínky nebo štěrkodrť. Pro bohaté kvetení šafránu dopřáváme zeminu z kompostu, opatřenou ještě vylehčujícím prvkem ve formě písku nebo popela ze spáleného dříví. Chlévský hnůj nikdy nepoužíváme. Rostliny k životu přídavek umělých hnojiv nevyžadují, ale při podpoření některým z hnojiv s vyšším obsahem draselných sloučenin budou více nakvétat.

Detail působivých bílofialových květů
Detail působivých bílofialových květů

Jarní krokusy dnes pěstujeme hlavně jako velkokvěté, i když řada z nás má velmi ráda původní kultivary malokvětého typu. Květenstvím ani listům nevadí jarní přímrazky, maximálně dojde k jejich sklonění k zemi. Když se půda znovu mírně zahřeje, květy opět prozáří zahradu v celé kráse. Ačkoliv to řada z nás netuší, tak existují i krokusy podzimní, které kvetou od září do listopadu. Jarní druhy sázíme vždy na podzim od října do listopadu, podzimní druhy v červenci. Zcela původní, botanické druhy, kvetou drobněji a jsou naprosto nenáročnými společníky v každé zahradě. Všechny druhy je možno pěstovat i v hlubších nádobách, avšak zde je zapotřebí ochrany před promrznutím v zimě.

Kvetení začíná ještě v době, než odtaje poslední zbytek sněhu
Kvetení začíná ještě v době, než odtaje poslední zbytek sněhu

Poté, co šafrány vykvetou, omezíme jim zálivku, aby půda nebyla přemokřená a nedošlo tím k zahnívání podzemních částí. Květy nejdéle vydrží na polostinných místech. Na záhonech a skalkách můžeme během kvetení provést velmi opatrně nakypření povrchové vrstvy půdy tak, abychom omezili rychlému odparu vláhy. Nejjemněji nakypříme pomocí ruční plečky, přitom ale dáváme pozor, abychom nepoškodili rostliny. Pokud máme šafrány rostoucí i v trávníku, pak s prvním sečením počkáme do té doby, než všechny rostliny odkvetou a zaschnou i listy. Rostliny pěstované v domácích podmínkách odkvétají velmi rychle, na jejich zkázu má vliv přemíra teplého vzduchu, na který krokusy nejsou navyklé.

K přesazování rostlin a trsů přistupujeme až ve chvíli, kdy jsou stávající exempláře ve stádiu spánku, nejlépe tomu je zkraje podzimu, ideálně v září a říjnu. Trsy hlíz opatrně vyjmeme z půdy. Všechny podzemní orgány důkladně očistíme a prohlédneme. Poškozené kusy raději nesázíme a zlikvidujeme, v půdě by se staly vítaným hostitelem hniloby a houbových chorob. Sázení rozdělených trsů provádíme stejným způsobem, jako když sázíme nové šafrány. To znamená spodní drenážní vrstvu a půdu bohatou na živiny. Malokvěté nebo botanické krokusy jsou přece jen méně náročné, takže jim nevadí ani běžná zahradní půda, která nemá takový obsah živin, jako kompostovka.

Krásná kombinace krokusů a sněženek
Krásná kombinace krokusů a sněženek

Z chorob trpí šafrány především na napadení houbami, které způsobují skvrny na podzimních částech rostlin. Když při přesazování takové kusy najdeme, musíme je zničit, aby se nemoc nešířila dál. I nemocné však kvetou, i když méně a méně, až nakonec uhynou. Ze škůdců je nejvíce známým hraboš polní, ten svým okusem dokáže během jedné zimy způsobit pořádnou paseku. Na jaře se pak stává, že se krásných květů nedočkáme. Proto bychom hlízy měli ochránit tak, že je zasadíme do plastových ochranných misek, podobně jako tomu je u tulipánů.

Autor: Radoslav Ptáček (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu