Velikonoce. Víte, co a v jaké dny udělat?

Byť pro řadu žen představují Velikonoce nenáviděný svátek, který ignorují, odmítají, stahují se do ústraní anebo se nechají zapírat, v minulosti byly tím nejvýznamnějším svátkem v roce. Pro věřící jsou vlastně tím nejvýznamnějším křesťanským svátkem dodnes. Tento svátek je pro ně dokonce důležitější než Vánoce. Zajímavé je, že zatímco křesťané mají tuto dobu spojenou se zmrtvýchvstání Ježíše Krista, všichni ostatní spíše s příchodem jara a rovnodenností.

Velikonoce. Víte, co a v jaké dny udělat?

Historie Velikonoc

Velikonoce, čili oslava Zmrtvýchvstání Páně, se začala slavit až v roce 325. Stalo se tomu tak potom, co se křesťané snažili v Evropě prosadit svou víru. Zmrtvýchvstání křesťané do období jarní rovnodennosti zasadili zcela záměrně. V tomto čase totiž Evropané slavili příchod jara. Vůbec ty nejstarší stopy spojené s Velikonocemi pochází až ze starověkého Egypta, kde zelený Chonsu, syn beraního Amona prý oplodnil Kosmické vejce. “Pohané” toto období má nepaměti spojený s rovnodenností, příchodem jara, s ožíváním přírody (setím, sadbou, orbou) a plodností.

Zmrtvýchvstání Ježíše Krista
Zmrtvýchvstání Ježíše Krista

O Velikonocích

To, že Velikonoce nejsou původně křesťanské dokazuje i to, že se odvozují od židovského svátku zvaného pesach. Proto se Velikonocím u nás stále ještě říká Pašije. Z pesach si Velikonoce vzali i výpočet data, kdy by se měly slavit. A tak se Velikonoce slaví vždy v první neděli po prvním jarním úplňku. Pokud pak úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Velikonoční pondělí tak může připadnout na den v rozmezí od 22. března až do 25. dubna. V roce 2019 Velikonoční pondělí vychází na 22. dubna.

Pesach
Pesach

Křesťanské Velikonoce

Nejstarší svědectví o slavení křesťanských Velikonoc, kterým se tehdy říkalo pascha, pochází z listů apoštola Pavla z doby okolo 50 roku našeho letopočtu. Nejstaršími doklady jsou pak ty, na nichž je zaznamenán spor o ustanovení data slavení Velikonoc. K tomu došlo někdy v druhém století našeho letopočtu.Tradiční křesťanská oslava Velikonoc není pouze jednodenní nebo dvoudenní záležitostí. Ve skutečnosti trvá celkem 50 dní. Velikonoční doba podle katolické tradice začínají vigílií, tedy nedělním Vzkříšením a finišuje velikonočním triduem, čili Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou. Poslednímu postnímu týdnu (který začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí) se pak říká Svatý (známý také jako pašijový). Pro lepší pochopení Velikonoc vám přinášíme trochu podrobněji rozepsaný Velikonoční kalendář.

Křesťanské Velikonoce
Křesťanské Velikonoce

Květná neděle

O květné neděli věřící symbolicky následují svého Pána na cestě jeho utrpení a účastní se jeho kříže, aby měli také nějaký podíl na jeho vzkříšení a životě. Šesté neděli postní se říká Květná neděle o utrpení Páně. Oslavuje Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kterého lidé vítali palmovými větvemi, ty u nás nahradily větvičky z vrby, jívy, jasanu a břízy, které jsou při bohoslužbě vysvěceny. Věřící si pak tyto větvičky nechávají rok doma, aby je pak před zahájením půstu o Popeleční středě spálily. Jejím popelem se pak věřícím udílí znamení kříže. O květné neděli pak bývají kostely bohatě vyzdobeny květy. V roce 2019 květná neděle nastane 14. dubna.

Modré pondělí

Modré, nebo žluté pondělí, bylo tradičně spojeno s jarním úklidem. Jde o poslední masopustní pondělí. V tento den věřící v minulosti nepracovali. Kostely se v tento den tradičně zdobily modrým a fialovým suknem. A proč se tomuto pondělí se říkalo modré? České označení vychází z německého slova blau, což není pouze v překladu modrá, ale představuje také význam podnapilý, neschopný práce.

Šedivé úterý

Šedivé úterý anebo také Žluté úterý, bylo dnem, kdy hospodyně z domu vymetaly pavučiny a stejně jako v pondělí zuřivě uklízely. Proč se však tomuto dni přisuzovala šedá barva, není známo. Žlutá barva symbolizovala návrat slunce, světla a také zlato. Jde o barvu zralosti. V křesťanství pak symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost, žárlivost a boží světlo.

Škaredá středa

Sazometná středa je známá i pod označením smetná středa, černá středa anebo také Škaredá středa. V tento den se vymetaly komíny. Podle pověry se lidé tento den neměli mračit, jinak se budou mračit po všechny středy v roce. Je tomu tak proto, že se tento den Jidáš mračil na Ježíše. Upomíná tak na Jidáše, který zradil Ježíše za 30 stříbrných Ježíše. V tento den se u nás tradičně pečou jidáše (což je chutné pečivo pomazané medem, které má podobu smyčky, na které se Jidáš potom oběsil).

Škaredá středa, ideální den pro vymetání komínů
Škaredá středa, ideální den pro vymetání komínů

Velikonoční triduum

Vrcholem celé křesťanské liturgie, jsou tři slavnostní dny, které symbolizují utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Páně. Toto období začíná večerem o Zeleném čtvrtku a končí večer o Velikonoční neděli. Tvoří ho tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční noc a nedělní Zmrtvýchvstání.

Velikonoční triduum je vrcholem křesťanské liturgie
Velikonoční triduum je vrcholem křesťanské liturgie

Zelený čtvrtek

O Zeleném čtvrtku se připomíná Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž myl svým apoštolům nohy a také Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě. Šlo o den odpuštění, kdy bývali kající hříšníci přijímáni zpět mezi věřící. V tento den hospodyně vstávaly ještě před východem slunce, aby stihly z domu odnést smetí na křižovatku cest, to proto, aby se v domě nedržely blechy. Někde se také v tento den zvonilo na hmoždíř, což mělo z domu vyhnat myši. Ten, kdo pak ještě před úsvitem snědl jidáše, byl po celý rok chráněný před uštknutím hadů a žihadly vos. Mimo to se tento den tradičně jedly především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách, které měly zaručit pevné zdraví po celý rok. Hospodáři seli len a hrách, protože vše, co bylo na Zelený čtvrtek zaseté dobře prospívalo. Měli byste také vědět, že o Zeleném čtvrtku byste se neměli s nikým hádat, ani byste si neměli od nikoho nic půjčovat. A proč se Zelenému čtvrtku říká zelený? Zelený se mu říká vlastně omylem. Pochází totiž z německého označení Greinen Donnerstag, což však ve skutečnosti znamená “Lkavý čtvrtek”. Zelený se německy řekne grünner.

Zelený čtvrtek = zelené jídlo
Zelený čtvrtek = zelené jídlo

Velký pátek

O Velkém pátku se symbolicky drží smutek za Ježíšovu smrt. Jde o nejtišší den z celých Velikonoc. Den se vyznačuje velmi přísným postěním. V tento den se nesmí pracovat, ani péct, zametat a neměli byste ten den z domu vynášet. Velký pátek zakazuje cokoliv půjčovat, darovat i přijímat dary. Všechny tyto úkony byly totiž považovány za posvátné. Půjčená věc pak mohla do domu přinést smůlu.

Bílá sobota

Těsně před Velikonocemi přichází Bílá sobota, která byla spojena s ranní očistou pro zdraví a krásu. Jde o den příprav na Velikonoce. Uklízí se, zdobí se, peče se slavnostní pečivo a malují se vajíčka, jež jsou symbolem znovuzrození. Vejce by se měly malovat barvami symbolizující život (červenou, zelenou, žlutou a kupodivu také černou).

Malované velikonoční kraslice
Malované velikonoční kraslice

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle, čili Boží hod Velikonoční, je vůbec tím největším křesťanským svátkem v roce. V tento den bylo zvykem posvětit si v kostele mazanec nebo beránek, který si pak doma rozdělili a jedli ho všichni členové rodiny. V mnoha případech lidé věnovali část posvěceného pečiva také studni, poli a zahradě. Tento zvyk měl přivolat dobrý a úrodný rok.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je hlavně pro děti
Velikonoční pondělí je hlavně pro děti

Velikonočnímu pondělí se říká také červené, je to tradiční čas pomlázky a koledování. Chlapci se v tento den vydávají s pomlázkou vyšlehat děvčata. Za pomlázkou chlapci vyrazili vždy brzy ráno, aby mohli překvapit děvčata na cestě do kostela.Za vyšlehání pak chlapci dostali malovaná vajíčka. Odpoledne si pak děti hrály různé hry o vykoledovaná vajíčka.

Málokdo ví, že o Velikonočním úterý se pak na pomlázku vydávala pro změnu děvčata. Chlapci se tomu bránili se slovy: “Dnes je to toho, kdo obdrží.” Nakonec Velikonoce skončily tím, že se vyšlehali všichni navzájem.

Autor: Adriana Dosedělová (text), Depositphotos.com (foto)

Související k tématu