Je výhodné pořídit si skleník, fóliovník nebo pařeniště?

V našich klimatických podmínkách potřebujeme prodloužit si vegetační sezónu. Pozdní jarní mrazíky nás trápí ještě v květnu a v září už jsou noci studené. Díky skleníku, fóliovníku či pařeništi můžeme zajistit optimální teplotu rostlinám od brzkého jara do pozdního podzimu. Který druh takové rychlírny je ale nejvýhodnější?

Je výhodné pořídit si skleník, fóliovník nebo pařeniště?

Majitelé skleníku křičí skleník, kdo má fóliovník, tvrdí, že nad něj není a zastánce pařenišť nic jiného na své zahradě nesnese. Přitom každá z uvedených typů rychlíren má své výhody i nevýhody. Skleník je nákladný při pořizování, je nutné dodržet stavební předpisy, fóliovník je lehký, méně finančně nákladný, ale méně trvanlivý, pařeniště je finančně nejméně nákladné, má biologický zdroj vytápění, ale nehodí se pro pěstování vyšších rostlin. Pro který typ skleníku, fóliovníku nebo pařeniště se rozhodnout je tedy na každém pěstiteli. Pojďme se blíže podívat na jednotlivé stavby.

Skleníky

U klasického skleníku je dobré vybudovat základy
U klasického skleníku je dobré vybudovat základy

Začneme výběrem vhodného místa. Ačkoliv se prodávají skleníky sloužící jako přístavek k domu, kde se využívá tepla, které zeď nakumuluje během dne a vytápí pak přes noc, nejlépe využije sluneční svit během celého dne samostatně stojící skleněný domeček. Místo by nemělo být odnikud stíněno. Zvážíme také různá nebezpečí, jako je třeba padající sníh ze střechy. Kostra skleníku bývá zhotovena z profilového plechu v pozinkované úpravě nebo lakované. Jako výplň se používá klasické sklo o síle 4 mm a dutinkový polykarbonát v tloušťce 46 mm, eventuálně 20 mm. Tím nejdůležitějším, co skleník dělá skleníkem, je jeho výplň. Vedle skla je pro tento účel nejpoužívanějším materiálem plast. Existuje více druhů plastů, ze kterých se skleníky, fóliovníky nebo pařeniště vyrábějí.

Polykarbonát je vhodným materiálem pro výplň oken
Polykarbonát je vhodným materiálem pro výplň oken

Zajímavým řešením jsou polykarbonátové skleníky. Desky jsou vytvořeny v podobě tzv. komůrkového dvojitého materiálu. Aby došlo k optimální izolaci, používají se vždy dvoustěnné a čtyřstěnné desky oddělené od sebe svislými přepážkami. Díky vzduchu uzavřenému mezi deskami se během fáze vytápění minimalizují energetické ztráty. Polykarbonátové desky jsou velmi lehké a ohebné. Těchto vlastností využívají výrobci skleníků hlavně v případě speciálních skleníkových konstrukcí, jako je například střecha do oblouku, která by se ze skla vyráběla velmi složitě.

Desky vyrobené z polykarbonátu jsou téměř nerozbitné a vysoce odolné proti poškození. Propustnost UV záření se pohybuje na velmi nízkých hodnotách. Světlo je do skleníku propouštěno v závislosti na tloušťce desek. V průměru se však propustnost pohybuje okolo 70-80 %. Způsob uchycení skel i polykarbonátu ke konstrukci není u všech výrobců stejný, proto bychom si měli být jisti, že systém zvládneme. Většina skleníků vyžaduje vybudovat základy. U lehkých skleníků s výplněmi z polykarbonátu výrobce někdy nepožaduje vybudování základů. Dveřím věnujeme velikou pozornost. Do dveří bychom se měli vejít bez zbytečného hrbení. Pozornost věnujeme i počtu oken. Okénka jsou důležitá pro ventilaci, aby se rostlinky v horkých dnech zbytečně nepřehřívaly.

Fóliovníky

Fóliovníky se liší podle velikosti i konstrukce
Fóliovníky se liší podle velikosti i konstrukce

Moderní fóliovníky nám poslouží stejně dobře jako klasický skleník. Jejich stavba je ale výrazně jednodušší. Liší se podle velikosti a podle konstrukce. Ovšem dost záleží na kvalitě použité fólie. Ta rozhodne, jak často ji budeme muset obnovovat. Pokud zvolíme jen obyčejnou, silnou kolem 0,1 mm, vydrží jen jedinou sezónu. O něco silnější fólie, které už jsou chráněny proti působení UV záření, mají životnost 2 roky. Dalším moderním typem jsou kašírované fólie. Díky výztužné mřížce mají výrazně vyšší mechanickou pevnost než běžné fólie. Životnost se uvádí minimálně 5 let.

Přenositelný fóliovník je třeba ukotvit
Přenositelný fóliovník je třeba ukotvit

Konstrukce se staví nejčastěji z pozinkovaných profilů, které se spojují pozinkovanými kovovými úhelníky, díky nimž je montáž jednoduchá. Konstrukce může být také dřevěná. Prakticky neomezenou životnost bez údržby nám zajistí fóliovník z hliníku. Menší fóliovníky nepotřebují žádné velké základy jako u skleníků. Postačí bodové základy v místech zatížení, řečeno zjednodušeně, trubky stačí zabetonovat do země. Jejich počet se odvíjí od velikosti konstrukce. U hliníkové konstrukce se dá menší fóliovník lehce přenášet a tím pádem ho můžeme na zimu celý uložit. Je ale nutné ukotvení (např. pomocí ocelových kolíků) k zemi a tím zajištění proti povětrnostním podmínkám.

Pařeniště

Jako kryt pařeniště lze použít stará vyřazená okna
Jako kryt pařeniště lze použít stará vyřazená okna

Tradičním materiálem pro výrobu pařeništního rámu jsou borové fošny, silné 4 cm a široké alespoň 30 cm. Je rozhodně výhodnější, i když finančně náročnější, stavba z plastových dílců. Jsou věčné bez jakékoliv údržby, dají se přitom zpracovávat řezáním, frézováním i vrtáním a mají velice dobré tepelně izolační vlastnosti. Ideálním řešením je i stavba zděného pařeniště. Základ stěn je nutné vyhloubit minimálně 100 cm hluboko, aby nedocházelo k sesedání či borcení . K stavbě je možné použít betonové prefabrikáty, cihly nebo tvárnice. Pro zajištění dokonalé pevnosti se vyztuží stěny armovacím železem. Samotné dno pařeniště vytvoříme v hloubce asi 50 cm, což je při zakládání teplého pařeniště postačující, u pařeniště studeného postačí bohatě hloubka 30 cm.

Hloubku volíme podle toho, zda plánujeme studené nebo teplé pařeniště
Hloubku volíme podle toho, zda plánujeme studené nebo teplé pařeniště

Na dně vyhloubené jámy vytvoříme jemnou drenážní vrstvičku z písku nebo škváry a u teplého pařeniště našlapeme následovně 30 – 40cm vrstvu hnoje, na kterou dáme 10 – 15 cm kvalitní proseté kompostové zeminy. Zásadně musíme používat hnůj čerstvý, který se po ušlapání začne pařit a produkuje teplo. Nejvíce tepla dává hnůj koňský s příměsí slámy. Méně vhodný je hnůj kravský, ovčí, kozí či králičí, i když jsou také použitelné. Zcela nevhodný je studený hnůj prasečí.

Čerstvý hnůj produkuje v pařníku teplo
Čerstvý hnůj produkuje v pařníku teplo
Autor: Jan Kopřiva (text a foto)

Související k tématu