Ačkoliv se to nezdá, není dřevo jako dřevo. Nejen co do tvrdosti, zpracovatelnosti, typu, ale také co do výhřevnosti. Ačkoliv to zní zvláštně, některé druhy dřeva vám vytopí byt daleko rychleji a déle než jiné druhy. Podívejte se, kterým dřevem se vyplatí zatopit a kterým naopak vůbec ne.
Co si představit pod pojmem výhřevnost dřeva?
Výhřevnost dřeva je možné změřit. Je známo, že každé dřevo obsahuje nějaké procento vody, avšak toto procento není stejné. Udává se v poměrů 10-60 % vody, a to zejména u čerstvého dřeva. Proto se na topení nepoužívá nikdy dřevo z čerstvě poražených stromů, nýbrž dřevo vyschlé. Zde máme jistotu, že se část objemu vody z dřeva během skladování odpaří a dřevo tak bude výhřevnější.
Dřevo jehličnanů hoří podstatně kratší dobu než dřevo stromů listnatých, avšak jeho výhřevnost je vyšší. Pokud budeme porovnávat třeba smrk a dub, dozvíme se, že smrkové dřevo shoří rychleji a jeho 1 kilogram dřeva vydá 4,4 kWh/kg. Oproti tomu dřevo dubu bude hořet podstatně delší dobu, ale jeho výhřevnost je pouze 4,2 kWh/kg. Je to dáno hustotou dřeva. Obecně lze říci, že smrk nám vyhřeje místnost rychleji, ovšem za cenu častějšího přikládání, a tudíž za podstatně dražší cenu provozu.
Mezi dřeviny s nízkou hustotou dřeva řadíme právě smrk, dále topol, lípu, borovice, jedle, olše nebo modřín. Všechny tyto dřeviny mají hustotu pletiva pod 600 ρ (kg/m³). Mezi dřeviny vysokou hustotou pak zařadíme většinu ovocných stromů, buk, dub, jilm, habr, akát nebo zimolez. Dřevo s nejvyšší hustotou má dřevo ebenového stromu a guajak posvátný.
Dřeva s vysokou hustotou pletiva pak označujeme jako dřeva tvrdá, s nízkou hustotou jako dřeva měkká. U nás je jako nejtvrdší dřevo označováno dřevo habrové. Ve venkovních podmínkách ale podstatně rychleji než jiná dřeva podléhá rozkladu. Jeho výhřevnost je o 40 % vyšší než třeba u smrku.
V praxi by to tedy mělo znamenat, že při roztápění kotle na dřevo bychom měli používat dřevo měkké, které se lépe zbavuje vlhkosti a snadněji v kotli vysychá než dřevo tvrdé. Nejlepší je použít dřevo březové, jehož výhřevnost se udává v 4,3 kWh/kg či dřevo jehličnanů, kde je výhřevnost dokonce 4,4 kWh/kg. Při dlouhodobém topení bychom pak měli používat tvrdé dřevo - dub, buk nebo habr, kde je výhřevnost "pouze" 4,2 kWh/kg, ale výrazně se snižuje objem protopeného dřeva v kilogramech oproti dřevu měkkému.
Dřevo méně vhodné na topení:
- topol (malá výhřevnost a velmi rychle hoří)
- lípa (hoří dobře, ale velmi rychle)
- modřín (má křehké dřevo a uvolňuje více sazí)
- borovice (při hoření vzniká vysoké procento mastných sazí kvůli obsahu pryskyřice ve dřevě, rychle hoří a dřevo v ohni silně praská)
Dřevo ideální na topení:
- smrk (má dobrou výhřevnost, je vhodný na zátop)
- dub (má velmi dlouhou dobu hoření a dobrou výhřevnost)
- buk (vysoká výhřevnost a doba hoření, ale dřevo je náchylné na hnilobné procesy)
- habr (nejvyšší doba hoření a výhřevnost, ale také vysoká cena)
- bříza (dobrá výhřevnost, dřevo nepraská, kůra je vhodná na rozdělávání ohně i za deště, ale dřevo se nedá dlouhodobě skladovat)
- akát (ještě delší doba hoření než u habru, avšak dřevo "vystřeluje" žhavé uhlíky a po spálení zůstává vyšší vrstva popela než u ostatních dřevin)
- ovocné dřeviny (jsou málo dostupné a pořizovací cena je vysoká, ideální na použití při uzení potravin, dřevo je vysoce výhřevné a má dlouho dobu hoření)
Zajímavostí je, jak dřevo ztratí na váze při sušení. Tím lze vypočítat procento obsahu vody v pletivu. Také platí, že čím vyšší obsah vody ve dřevě, tím déle se suší, aby bylo připraveno pro palivové účely. Většina palivového dřeva se nechává sušit 1 rok, ale třeba dubové dřevo nebo dřevo ovocných stromů až 2 roky. V tabulce je ukázka objemu 1 m³ dřeva podle váhy v syrovém stavu a po vysušení:
| Habr | 1080 kg | 820 kg |
| Dub letní | 1000 kg | 760 kg |
| Jedle | 1000 kg | 460 kg |
| Buk | 990 kg | 720 kg |
| Javor | 980 kg | 660 kg |
| Jasan | 920 kg | 720 kg |
| Topol | 840 kg | 450 kg |
Dále například modřín dosahuje na 1 m³ pouze 760 kg dřeva a ve vysušeném stavu je to 600 kg, smrk 740 kg/ 470 kg a borovice lesní 700 kg/ 520 kg.
Vždy je tedy dobré si propočítat, jaký objem dřeva spálíme za topnou sezónu a přepočítat tento objem na kilogramy. Tak jednoduše zjistíme, které dřevo je pro naše topné zařízení nejvhodnější z hlediska množství spáleného dřeva v korunách. Je sice krásné vytápět dům třeba dřevem habrovým, ale pokud po uplynutí topné sezóny zjistíme, že za cenu takového topení bychom měli ojeté auto, asi jsme moc ekonomicky netopili. A jde přeci také o to, kolik peněz vynaložíme na teplo domova.
Publikováno: 16.9.2020, Autor: Martina Pilzová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Martina Pilzová
