reklama

Pro přípravu dřeva na zimu vyberte tu nejlepší!

Palivové dřevo se těší stále větší oblibě. Pořizovací cena je stále ve srovnání s jinými palivy výhodná. Přináší to ale namáhavou práci spojenou s rozštípáním polen. Někdo si asi pomyslí, co je na tom, vezmu sekeru a polena rozsekám. Je ale na místě zvolit vhodnou sekeru. Univerzální nástroj totiž neexistuje. Lépe řečeno, neexistuje univerzální štípací sekera.

i (Zdroj: Fiskars)
Při sekání dřeva sekerou dbejte na bezpečnost (Zdroj: Fiskars)

Důležité je vybrat si správnou sekeru. Na tvrdší dřevo jako dub nebo buk si pořiďte sekeru s delším topůrkem a širokým ostřím. Na měkké dřevo jako smrk nebo borovice bude stačit menší sekerka s úzkým ostřím. Velká dřina vás čeká s tupou sekerou, takže si ji dobře naostřete.

Až půjdete dřevo sekat, myslete na to, že se může stát nějaké zranění. Použijte proto rukavice, dlouhé kalhoty i rukáv, pevnou obuv a pro jistotu i ochranné brýle. Do oka vám totiž může vletět nějaká tříska a zdravotní problémy jsou na světě.

Slabší rukou držte konec topůrka a silnější rukou chytněte sekeru blíž k ostří. Čím blíže svou silnější ruku máte, tím lépe můžete mířit. Dávejte si ale zase pozor na to, abyste si neublížili. Pokud má špalek suky, miřte na místa, kde je prasklina. Jakmile se to naučíte, budete dříví sekat jedna radost. 

Sekání polena
i (Zdroj: Fiskars)
Mějte stabilní podložku

Je důležité stát ve správné poloze, abyste dřevo nasekali co nejefektivněji. Dominantní ruku položte přímo pod hlavu sekery, čímž zajistíte, že při ji při švihu správně nasměrujete a zároveň zvýšíte sílu daného seknutí. Druhou rukou uchopte sekeru těsně u jejího konce. Snažte se sekat jakoby z boku, nikdy by neměla dopadat přímo kolmo na daný kus dřeva. Pokud se vám zasekne, buď ji vytáhněte a sekejte znovu, nebo si pomozte jiným nástrojem (třeba kladivem) a zatlučte ji, čímž dřevo přeseknete.

Rozštípnuté poleno
i (Zdroj: Fiskars)
Je důležité stát na správném místě

Sekery pro štípání dřeva jsou jednoúčelové nástroje speciálně klínového tvaru na dlouhé násadě. Také se jim říká „kalače“. Sekera s topůrkem z kompozitního materiálu je odolnější, obyčejné dřevěné topůrko se při troše nešikovnosti může velmi rychle zlomit. Jako podložku je dobré mít stabilní, dostatečně široký a správně vysoký špalek z tvrdého dřeva. Jeho výška by měla být tak akorát, obvykle okolo 70 cm. Zároveň by měl být dobře proschlý, abyste ho nerozštípali spolu se zpracovávaným dřevem.

Sekera, ostří
Věnujte sekeře dostatečnou péči, jen tak můžete sekat bezpečně (Zdroj: Fiskars)
Topůrko
Kvalitní topůrko z kompozitního materiálu (Zdroj: Fiskars)

Pokud jste již vybrali štípací sekeru, je nutné si zvolit správnou velikost

  • Velikost se označuje písmeny S – XXL.
  • Násada musí být kratší než délka vaší paže, chyťte ji těsně pod ostřím, ruku předpažte, aby bylo topůrko vodorovně a mířilo k vašemu rameni – uvidíte, kam až dosáhne. Nemělo by se dotýkat ramene, ani se ztrácet někde u lokte.
  • Delší rukojeť je vhodná pro vyšší osoby a štípání tlustších polen. Drží se většinou oběma rukama. Je vhodné mít už zkušenosti se štípáním.
  • Kratší topůrko umožní pracovat přesněji a snadněji, uvítají ho osoby menšího vzrůstu a ty bez větších zkušeností.
  • Větší sekera znamená větší sílu při tnutí, proto je třeba volit sekeru tak, abyste ji z natažené ruky dokázali bez problémů zvednout zápěstím.
Sekery dle velikosti
i (Zdroj: Fiskars)
Velikost sekery volte podle potřeby

Na ostří dejte pozor

Nejdůležitější část štípací sekery je její ostří. Musí být kvalitní, aby snadno prošlo dřevem bez vaší výrazné námahy. Jaké další požadavky by měla sekera splňovat?

Sekery, kryty ostří
i (Zdroj: Fiskars)
Pečujte o ostří sekery
  • Vhodným materiálem je kovaná či kalená a broušená ocel. Někdy bývá potažena teflonem nebo xylanem – tato úprava zaručuje odolnost proti vysokým teplotám a korozi.
  • Nové modely seker a jejich ostří zaručí ve většině případů, že se nezasekne ve špalku.
  • Pořiďte si bezpečnostní pouzdro – nepořežete se a můžete díky němu sekeru zavěsit.

Publikováno: 20. 9. 2021, Autor: Jan Kopřiva (text), Fiskars (foto), Profil autora: Jan Kopřiva