Myši a potkani se stěhují na zimu do stavení, jak jim v tom zabránit?
S příchodem zimy zalézají na půdy, do sklepů ale často se dostanou i do obytných prostor. Řeč je o drobných hlodavcích, kteří bez milosti likvidují naše uskladněné zásoby, ale i stěny či podlahy domů.
Na zimu se myši a potkani stěhují do našich příbytků (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Myš domácí (Mus musculus) je pravděpodobně nejrozšířenějším hlodavcem na světě. Rozšířila se z euroasijských stepních oblastí. Žije ve volných myších koloniích s dominantním samcem nejčastěji v blízkosti lidských obydlí, zemědělských sýpek a potravinářských skladů či výroben, na polích, v parcích a v řídkých lesích. K lidským sídlům se u nás myši stahují především v chladných zimních měsících. Kromě polárních oblastí Arktidy, Antarktidy a některých džunglí ji najdeme všude na světě. Každá myší kolonie má svůj specifický pach srsti a své teritorium si značkuje.
Myši jsou převážně noční tvorové. Potravu hledají nejčastěji za soumraku nebo v noci. Myši jsou všežravé, živí se převážně semeny, obilnými zrny, zeleninou a ovocem a dalšími potravinami dostupnými v lidských obydlích. Při hledání potravy se řídí převážně svým skvělým čichem. Zrak myší je velice slabý. K dorozumívání se s ostatními jedinci své skupiny používají myši vysoké pískavé tóny. Myši mají výborný sluch a slyší tóny ve frekvenci až 100 kHz, což je o 80 kHz více než lidé. Při cestě za potravou dokáží myši bez problémů šplhat po stěnách.
Myši a potkani jsou typickými škůdci nejen v potravinářských skladech a ve výrobních provozech, ale také v našich domovech, chatách, garážích, stodolách ad. Za den spotřebuje jedna myš přibližně 3-5 g potravy. Jako škůdce se ale projevuje především kontaminací potravinových zásob svým trusem a močí a jako technický škůdce, když rozkousává kabeláž a další technické vybavení.
Myši dokážou okusovat i zdánlivě odolné materiály, jako jsou plasty, zdivo nebo dřevo, a mohou tak narušovat stavební konstrukce, potrubní systémy i veškeré vnitřní vybavení budov. Myš domácí se řadí mezi škůdci z řad hlodavců k menším tvorům. Tělo dorůstá do délky 7-10 cm a váží nejčastěji 12-30 g. Ocas je o něco kratší než tělo (5-9 cm) a jeho délka závisí i na geografickém území, na kterém se myši vyskytují. V rámci Evropy je možné říci, že čím více na západ, tím je ocas myší delší.
Potkan (Rattus norvegicus) bývá často zaměňován s krysou obecnou. Potkani nejsou naším původním živočišným druhem. Pochází původně z východní Asie, kde jsou dosud jeho nejpřirozenějším prostředím břehy řek a jezer, bohatě porostlé rákosím, v lokalitách divoké přírody vzdálených lidským obydlím. Potkani se po světě rozšířili díky rozvoji lodní dopravy, své vysoké rozmnožovací schopnosti a také díky své agresivitě, kterou na mnoha místech vytlačili méně subtilní krysy.
Potkan je všežravý hlodavec. Dává přednost kvalitním potravinám, jako jsou například kvalitní obiloviny nebo maso. Za den spotřebuje jeden dospělý potkan asi 20 g potravy. Vyhledává místa, na kterých má dostatečný přísun potravy a kde má přístup k vodě. Potkani jsou nejaktivnější v noci (hlavně večer a před rozedněním), jsou dobrými plavci a dobře šplhají. Nevydávají se však často do takových výšek jako krysy. Raději vyhledávají stoky a kanály, kde mají dobrý přístup k vodě. Jsou-li potkani v ohrožení, mohou se chovat až agresivně. Potkani patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců vůbec.
Potkani se rozmnožují v průběhu celého roku. Mláďata se rodí každé samici 4-6 krát ročně. Březost trvá 22 – 24 dnů. Samici potkana se rodí při každém vrhu 10 a více mláďat. Potkani se již v prvním roce svého života mohou rozmnožovat. Dospělý potkan se dožívá 1-2,5 roku (v zajetí 3-4 roky).
Myš domácí je přizpůsobivý tvor a má také vysoké rozmnožovací schopnosti. Velice často tak dobře odolává pokusům o vyhubení. Pohlavní dospělosti dosahuje již v 6 týdnech od narození. Samičky mohou vrhnout mláďata až 5× za rok, březost trvá 19 až 20 dní a při jednom vrhu se narodí 4-8 mláďat. V podmínkách s dobrým přístupem k potravě se myši rozmnožují ještě rychleji. Myši se dožívají 1,5-3 let.
Myši jsou podobně jako potkani a krysy přenašeči řady nemocí. Především svým trusem a močí mohou přenášet salmonelózu nebo leptospirózu. Rozšiřují mimo jiné i střevní parazity včetně tasemnice. K nákaze člověka může dojít nejen při konzumaci takto nakažených potravin, ale i pouhým fyzickým kontaktem s nimi.
Mnohdy ale uvedené možnosti zklamou, a tak se nabízí využití nové nástrahy na myši a potkany v podobě pasty. Jedná se o nejnovější formu nástrahy pro hlodavce (myši, potkani, krysy, atd.). Její atraktivní příchuť účinně přivábí hlodavce.
