Miniatury drobných staveb z rákosu potěší nejen dětské oko
Miniaturní stavby z rákosu vytváří Miroslav Kopeš z Bučovic na Moravě, který se tomuto koníčku věnuje už mnoho let. Z vysušených rákosových stébel vyrábí nejen drobné předměty, ale hlavně zmenšeniny zajímavých staveb. Větrný mlýn, který postavil z rákosu, je funkční, jeho lopatky pohání malý motůrek. Na stejném principu funguje i mlýnské vodní kolo vyrobené ze dřeva a rákosu.
Láďa přijal pozvání do království rákosových miniatur (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Pokud vás tvorba pana Kopeše z Bučovic zaujala, můžete mu poslat svůj hlas. Případně se sami pustit do výroby jednoduchých předmětů z rákosu. S přípravou můžete začít hned, protože zima je nejvhodnějším obdobím pro sběr tohoto krásného přírodního materiálu. Než se důkladně vysuší, potrvá totiž pár měsíců.
Království miniatur z rákosu
Pana Miroslava Kopeše, který se věnuje výrobě miniaturních staveb z rákosu, navštívil reportér Láďa Hruška v Bučovicích na Vyškovsku.
„Tady na Moravě každý něco vyrábí, je to taková tradice,“ vysvětluje pan Kopeš, který vyrobil z rákosu nejen zmenšeniny větrného a vodního mlýna, ale i krmelec pro zvířátka nebo selské stavení. Pro svoji manželku vylepšil rákosem například květináče, po jejichž obvodu nalepil nastříhaný rákos. Miniatury staveb má vystavené za okny svého domku, kde je ponejvíce obdivují děti z místní mateřské školy.
Miniaturní stavba větrného mlýna z rákosu, jehož lopatky pohání malý motůrek
Tradice výrobků z rákosu
Výroba okrasných i užitkových předmětů z rákosu patřila v minulosti k běžným činnostem, a to zejména na venkově. I když se toto řemeslo udrželo v některých krajích dodnes, produktů z přírodních surovin obecně ubylo. Jak se ale v současnosti zdá, stávají se tradiční lidová řemesla opět středem zájmu. Objevuje se množství kurzů, kde se zájemci mohou naučit pracovat s přírodními materiály, jako jsou bambus, rákos, proutí nebo různé druhy trav.
Sběr a sušení rákosu
Pan Kopeš chodí na rákos k místnímu rybníku, kam si čas od času zajde i zarybařit. Doma pak rákos několik měsíců suší a vyrábí z něho různé předměty. Většinou se ale věnuje své velké zálibě, a tou je výroba miniaturních staveb.
„Rákos musí být před zpracováním suchý, je tedy nutné ho nejprve důkladně vysušit, což obnáší zhruba tři až čtyři měsíce. Asi dva další měsíce pak trvá, než se stavba smontuje a slepí. Nejtěžší je řezání stébel do správných úhlů, protože rákos dost praská. A taky umístění převodu, protože mlýnské kolo pohání motůrek, který se musí spojit s domečkem, aby se kolo točilo,“vysvětluje pan Kopeš.
Než se s rákosem začne pracovat, musí se několik měsíců sušit (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.) Vysušený rákos se nastříhá na malé kousky, které se nalepí k podkladu (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Kam vyrazit na rákos a orobinec
Obě traviny rostou u vody, vyskytují se v okolí rybníků, jezer, mokřadů a bažin. Rákos ale můžete pěstovat i na zahradě. Tuto vytrvalou trávu poznáte podle vysokého vzrůstu. Roste do výšky čtyř až pěti metrů, má dlouhý a tuhý stonek a na vrcholu květenství.
V horní části rostliny jsou podlouhlé listy. Rozhodnete-li se s tímto materiálem pracovat, je nutné ho natrhat s několikaměsíčním předstihem (nejlépe v zimě) a dostatečně ho vysušit. Rostlina se rok co rok obnovuje, takže další rok můžete na stejném místě opět sklízet.
Rákos je odolný materiál
Rákos sice není pevný jako bambus, zato má dlouhou životnost a je odolný vůči nepříznivému počasí. Možnosti jeho využití v interieru i venku jsou díky jeho vlastnostem opravdu široké. Protože rákos dokáže odolávat dešti, můžeme ho bez obav využít i na zahradě. Příkladem je krytina nebo rohože z rákosu, které jsou voděodolné a tedy vhodné i pro zastínění nebo zastřešení drobných staveb, přístřešků či pergol.
