Žádný stroj nemůže nahradit šikovné lidské ruce. Kovářství je tradice
Kovářství přetrvalo celá tisíciletí. Kováři, mistři svého řemesla, dokážou za pomoci úderů kladivem vyrobit naprosto jedinečné výrobky, které se stále více stávají nejen praktickým pomocníkem, ale i estetickým doplňkem nejedné domácnosti.
Umělecké kovářství ctí tradice (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Kovářství je řemeslo pro silné jedince
Kovářství je překrásné řemeslo. Kovy se zpracovávají za tepla ve výhni a následně se přetváří do nejrůznějších tvarů a podob. Jedná se o jedno z nejstarších řemesel na světě. Dříve býval kovář v každé vesnici. Ve městech bývaly tzv. kovářské cechy. Každý kovář se zaměřoval na určité typy výrobků. Jeden se věnoval zbroji, jiný se zabýval mečířstvím či stavebním kováním. V současném kreativním kovářství se jedná o ideální propojení tradičních technik s novými technologiemi.
V kovářské dílně dominuje ponk, což je pracovní stůl, na kterém jsou upnuté svěráky. Ty slouží k upínání opracovávaného materiálu. Dále zde najdeme kleště na upínání kulatiny či menší kleště na ohýbání drobných kovaných částí, jako jsou např. listy růže. Právě kleště jsou pro kováře typickým nářadím. Každý řemeslník si tyto kleště vyrábí sám podle toho, jaký materiál potřebuje vykovat. Dalším kovářským načiním je např. rýhovák, kterým se tvaruje materiál, sedlík či nejrůznější sekáče.
Kováři dokážou za pomoci úderů kladivem vyrobit jedinečné výrobky
V žádné kovářské dílně nesmí chybět kovadlina. Slouží jako podklad ke kování materiálu. Má různé tvary, které vycházejí ze specializace každého kováře. Je vyrobena z měkké oceli a na její vrchní části je navařena dráha z tvrzené oceli. Dále kovadlina obsahuje patku a otvor na vkládání nástrojů, jako je např. vidlička.
V kovářské výhni se za pomoci koksu nahřívá materiál určený k opracovávání. Kováři dále používají antracit a černé kovářské uhlí. Do kovářské dílny také patří pásová pila, která slouží k dělení materiálu, soustruh, jenž je určený k obrábění rotačních částí, či ohýbačka na plech. Její služby jsou hojně využívány při ohýbání hran plechu, který je určen na pokrytí vyráběných kovových vrat.
Mezi nejúspěšnější umělecké kováře v naší republice patří Milan Hejl. Mladík, který nejprve vystudoval strojařinu, se k uměleckému kovářství dostal jako mladý muž. Mladík, jenž dobře ví, co chce. Díky svému věku měl určitou výhodu před svými vrstevníky, kteří se teprve hledali. Milan již dobře věděl, proč chce být kovářem. Každý mistr kovářského řemesla by měl mít pod sebou maximálně 7 učedníků. Větší počet je z bezpečnostního hlediska nepřijatelný.
Na setkání kovářů Hefajston se podařil tomuto mladíkovi nevídaný kousek. Se svou ukovanou brankou celou soutěž vyhrál. Nyní má jeho branka stálou expozici v kovářské škole, kde se Milan učil svému řemeslu. Ať už dělá tento mladík cokoliv, vždy se snaží, aby jeho výrobek měl originální zpracování a originální stopu. Specializuje se spíše na menší zakázky, které zvládne vyrobit sám, popř. s pomocníkem. Milan je velice tvůrčí typ a svou kreativitu i fantazii se snaží vtisknout do každého svého vyráběného díla.
Branka, s kterou Milan vyhrál soutěž Hefajston, je stálou expozicí kovářské školy
Obrovskou snahou tohoto mladého kováře je budování značky "Umělecké kovářství Milan Hejl". Svým odhodláním, pílí a originalitou může být právem vzorem pro mnohé mladé zažínající řemeslníky, kteří se stále ještě hledají. Jeho disciplína a snaha dosáhnout svého snu je opravdu inspirující.
Budoucnost kovářského řemesla je v originalitě a nových technologiích. V současné době se téměř vše vyrábí sériově a je pouze na lidech, kteří ctí tradice, aby přišli s něčím novým, co nás ostatní překvapí. Své poslání vidí Milan v tom, aby jeho práce vzkazovala světu, že se lidé nemusí bát dělat to, co je baví a co je naplňuje. Milan Hejl se chce ve své budoucnosti snažit o rozšíření uměleckého kovářství o nové kováře a kovářky. Věří, že stroj nemůže nikdy nahradit šikovné lidské ruce.
Zdroj informací: pořad Řemeslo nenahradíš
Publikováno: 14. 9. 2022, Autor: Beata Boháčová (text), Prima DOMA MEDIA, s.r.o. (foto), Profil autora: Beata Boháčová
