Držák na kávové kapsle jako šikovná a praktická potřeba do domácnosti

Držák na kávové kapsle

Pokud jste milovníky kávy z domácího automatu, jistě vám přijde vhod i praktický držák, který zvládnete vyrobit doma. Postačí vám k tomu docela obyčejná překližka nebo kousek sololitu a nepoužívané světlo s podsvícením.

Kávové kapsle poznaly světlo světa okolo roku 1975. Jejich otcem je jistý Švýcar Eric Favre a příčinou vzniku je jeho italská manželka Anna-Marie. Ta ho prý často popichovala při tradičním šálku kávy, která se jí zdála slabá a nevýrazná.

Eric se rozhodl, že svou ženu umlčí a po dlouhých peripetiích vznikl první kávový přístroj na kapsle, kterým chtěl vytvořit kávu s velkým množstvím pěny a takovou, která by byla tolik podobná italskému espressu. 

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Výroba držáku

Co budeme potřebovat:

• kousek desky z lamina
• překližku nebo sololit
• tabulovou barvu a štětec
• horní frézku
• vrtačku
• vykružovací hlavici
• truhlářský trojúhelník a tužku
• brusku nebo brusný papír

Postup:

Pro výrobu držáku na kávové kapsle budeme potřebovat kousek sololitové desky nebo kousek překližky, záleží na tom, co se nám bude designově lépe hodit do interiéru. Dále budeme potřebovat kousek desky z lamina a jedno světlo, ideálně ještě s podsvícením. 

Budeme také potřebovat nářadí, hlavní roli bude hrát horní frézka. Neuškodí ani připravit si tesařský trojúhelník, posuvné měřítko, dlouhé pravítko a tužku, vykružovací soupravu, vrtačku, přímočarou pilu, brusku nebo brusný papír. 

Začneme tím, že si kapsle rozložíme na obdélníkové světlo, abychom viděli, kolik potřebují  prostoru. Dále budeme pracovat s laminem. Bude potřeba do něj nejprve vykružovací hlavicí na vrtačce vyvrtat dva otvory (samozřejmě nejprve všechno pečlivě vyměříme) a tyto otvory potom spojíme do jednoho podlouhlého otvoru přímočarou pilou.

i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Takové podlouhlé otvory připravíme dva za sebou. Podstatou těchto otvorů je, aby tudy mohly propadávat kávové kapsle. Vždy jeden konec otvoru bude rozšířený, a to přesně na průměr víčka kapsle. 

i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Všechny hrany dokonale zbrousíme, aby se kapsle nikde nezadrhávaly. Nyní přijde na řadu překližka (nebo sololit), na kterou přeneseme míry z desky lamina. Poté vyvrtáme, resp. vykroužíme 6 otvorů, a pomocí horní frézky opět vyřízneme podlouhlé otvory. 

Z překližky vyřízneme tak velký kus, jak je velké světlo. Mezi výřezy vlepíme malé kousky překližky jako zarážky. Jakmile potom díl z překližky natřeme tabulovou barvou a barva zaschne, můžeme přistoupit ke kompletaci.

Nátěr

Tabulová barva je použitelná všude tam, kde budeme potřebovat na povrch této barvy psát křídami. Barva je po zaschnutí omyvatelná. Výrobce tabulovou barvu nabízí buď v černém, nebo zeleném odstínu. Barva je také vhodná i k nátěrům dřevovláknitých a dřevotřískových desek, vláknocementových materiálů, pozinkovaného nebo ocelových povrchů.

Jak tabulovou barvu použít?

Obsah je potřeba před aplikací důkladně rozmíchat, aby se v barvě eliminovaly sraženiny nebo hrudky.

i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Podklad, na který budeme barvu nanášet, musí být pevný, zbavený prachu a nečistot, suchý, hladký a čistý. Staré nátěry se špatnou přilnavostí musí být odstraněny až na podklad a podklad by měl být přebroušený.

Tabulovou barvu nanáším ve 2 vrstvách v intervalu 4–6 hodin při teplotě 20 °C. Teplota podkladu a okolí nesmí klesnout pod 10 °C. Ideální je slunečné a bezvětrné počasí, pokud budeme povrch barvou natírat venku. V interiéru zajistíme dobré větrání. Při práci s barvou není vhodné jíst, pít nebo kouřit.

i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Barva vytváří hladký matný vzhled. Je vysoce odolná vůči povětrnostním vlivům, takže takto natřené povrchy můžeme používat bez obav i v exteriéru. Při aplikaci tabulové barvy na povrch je možné použít nejen klasické štětce a válečky, ale také aplikační zařízení typu stříkací tryska nebo vysokotlaké bezvzduchové stříkání.

Kromě klasického a nejjednoduššího způsobu natírání povrchů barvou štětcem nebo válečkem existuje celá řada různých způsobů a technik nátěrů. Stojí za to zmínit také techniku máčením, která spočívá v namočení předmětu do barvy a následné okapání přebytečné barvy. Tato technika se používá ve výrobních procesech. Této technice je podobné polévání.

Technika bubnování je obalení předmětů v barvě a odpaření většiny rozpouštědel  z barvy za chodu  zařízení, případně vysušení nátěru přímo v bubnu. Aplikuje se u drobných předmětů. Oblíbenou technikou je stříkání za použití stříkací pistole. Výhodou je například úspora místa a času potřebného ke schnutí výrobků, ale nevýhodou je velká spotřeba barvy.

Pak jsou tu speciální techniky nanášení nátěrových hmot na povrchy předmětů - krakelování, tupování nebo fládrování. Krakelování je založeno na efektu popraskání barvy. Tím na polotovaru vzniká starobylý vzhled. Při tupování barvu neroztíráte válečkem, ale tisknete ji štětcem, houbičkou nebo smotkem látky. Pokud použijete jiný odstín, než jaký je na podkladu, získáte plastický rozměr.

Fládrování je technika, kdy pomocí kousku gumy a trpělivosti lze napodobit kresbu dřeva i na materiálech, jako je lamino, dřevotříska, tvrzený papír, plast i plech. 

Zdroj informací: pořad Libovky Pepy Libického, Balakryl

Mohlo by vás dále zajímat

Trojpatrová bylinková zahrádka

Chtěli byste mít neustále po ruce čerstvé bylinky, ale na truhlíky nebo dokonce záhony nemáte vhodné místo?

Vyrobte si dřevěného velikonočního zajíce

Vytvořte si na velikonoční svátky velikonočního zajíce jako zajímavou dekoraci. Lída vás naučí pracovat s horní frézkou a ukáže, jak ze zajíce vytvořit květinovou dekoraci.

Interiérové samolepky

Nápad, jak si vyzdobit byt pomocí samolepek.

Víte, co to je fusingové sklo?

Receptář prima nápadů 2018 (16): Fusingové sklo

Natírání povrchů barvou

Natírání povrchů barvou

Natírání kovových povrchů

Natírání kovových povrchů