Plíseň na ovoci je ve skutečnosti hniloba

Základem zdravého stravování jsou samozřejmě zelenina a ovoce. Zahrádkáři moc dobře vědí, že jít a utrhnout si čerstvé ovoce přímo na zahrádce je k nezaplacení. To je krásné na pohled a úžasně chutné na první zakousnutí, ale pokud na něm vypučí šedá plíseň nebo také šedá hniloba, máme většinou po parádě i chuti. Takový plod je nekonzumovatelný. A jak se této nepěkné okrasy na zahradě zbavit?

Plíseň na ovoci je ve skutečnosti hniloba

Původcem šedé hniloby nebo-li plísně šedé ( Bortrytida) je tzv. polyfágní houba, která dokáže napadat všechny části rostlin, zejména u ovoce a zeleniny. Je saprofytická - tj. žije na mrtvé tkáni rostliny a živá rostlinná pletiva napadá zřídka, hlavně při jeho mechanickém narušení ( krupobití, okopávání, mráz...). Růst a vývoj šedé hniloby podporuje především vlhko a teplo, ale také přehnojení rostlin dusíkem, nedostatek draslíku a vápníku a husté porosty rostlin.

Plíseň na ovoci způsobuje hniloba šedá
Plíseň na ovoci způsobuje hniloba šedá

Šedá hniloba hroznů

Hrozny vinné révy jsou velmi často napadány různými chorobami, mezi něž patří právě šedá plíseň. Houba Botryotinia fuckeliana napadá rostlinu po odkvětu až do zralosti plodů. Mladé hrozny po zasažení usychají za sucha, ve vlhku ihned hnijí. Jejich povrch se pokryje se šedým povlakem plísně. Bobule za sucha zasychají a za vlhka hnijí a pokrývají se šedavým povlakem houby. Poté, co se bobule začnou postupně vytrhávat z třapiny, objeví se zdroj infekce. Ten se pak většinou najde na třapině a stopečkách bobulí. Základní ošetření se provádí především u náchylnějších odrůd po zaměknutí bobulí. Kromě postřiků se jako na prevenci často zapomíná na probírku hroznů, jejichž zhuštění pak rozvoj plísně jen podporuje.

Hroznové víno, zasažené rozvíjející se šedou plísní, která likviduje plody.
Hroznové víno, zasažené rozvíjející se šedou plísní, která likviduje plody.
Plíseň napadá i listy révy
Plíseň napadá i listy révy

Kromě plodů dokáže plíseň napadnout i listy, kde vytváří ohraničené kruhy, dále očka, štěpy i letorosty a na nich se objevují nekrotické skvrny. K napadení také dochází vlivem konidií, které jsou přenášené vzduchem a dochází k napadení bobulí z vnější části hroznu. Tyto plísňové spory mohou být na začátku vegetačního období přenášené větrem nebo rozstřikovány dešťovými kapkami na zelené rostlinné pletivo.

Vinnou révu je nutno před šedou hnilobou ošetřovat postřikem a směřovat jej především hrozny. Jako fungicidy se doporučují přípravky jako Alginure, Cabrio Top, Cantus, Cassiopee, Dithane nebo Horizont. Všechny tyto přípravky mají svou specifikaci v ochranné lhůtě a dávkování, proto bychom neměli podceňovat čtení návodu k použití a stejně tak používání ochranných pomůcek jako brýle nebo rukavice.

Včasným postřikem zachráníte úrodu před šedou hnilobou
Včasným postřikem zachráníte úrodu před šedou hnilobou

Máte otázky ohledně použití přípravků na ochranu rostlin? Ty nejčastější jsme se pokusili zodpovědět, proto jsme oslovili odborníky.

Šedá hniloba jahodníku

U jahodníku plíseň šedá Botryotinia fuckeliana napadá nejen zralé a zrající plody, ale i listy, květy, řapíky a stopky. Na těchto částech se tvoří hnědé, ohraničené skvrny, květy a plody zasychají a vadnou. Nezralé plody měknou, hnědnou a pokrývají se šedavým potahem. Jedná se o jednu z nejzávažnějších chorob jahod, která je schopná zdecimovat celou úrodu. Pro rozvoj choroby je zapotřebí zvlhčení listů a nebo vysoká vzdušná vlhkost. Optimální je teplota 20-22 °C, ale k napadení může dojít i při mnohem nižších teplotách. Jaké jsou další škodlivý činitelé jahodníků?

Plíseň šedá, která napadne jahody, může zlikvidovat celou úrodu.
Plíseň šedá, která napadne jahody, může zlikvidovat celou úrodu.

Jako prevence je ideální nepřehnojovat jahodníky dusíkem, umožnit dostatečné větrání okolo rostlin, odstraňovat zhuštělé listoví a také dbát na dobrý výběr pozemku.Ke snížení výskytu může pomoci i mulč na povrchu půdy nebo použití netkané textilie. Ochranný postřik např. přípravkem Grisu, Luna Sensation, Minos, Mithos, Scala nebo Teldor 500 SC se provádí v době květu jahod a musí se opakovat.

Plíseň malinová

Nejobávanější chorobu maliníku způsobuje houba zvaná Botryotinia. První příznaky se objevují na mladých letorostech bez výhonů a v okolí oček. Zde se začnou tvořit modrošedé skvrny. Skvrny se šíří podél výhonku ve všech směrech. Tato choroba se objevuje i na listech maliníku. Na takto napadených prutech maliníku plody nedozrávají a keře zbytečně houstnou. Nejlepší je všechny napadené listy i pruty otrhat a spálit. Na podzim se jako prevence používá hašené vápno, které se rozsype okolo rostlin. Na jaře se provede postřik měďnatým přípravkem, například Champion 50 WP proti plísním a houbovým chorobám.

Ani maliny nejsou ušetřeny od nakažení šedou hnilobou
Ani maliny nejsou ušetřeny od nakažení šedou hnilobou

Plíseň na jakémkoliv ovoci je samozřejmě problémem, protože ačkoliv se projeví povlakem na povrchu, jejím hlavním nebezpečím jsou mykotoxiny, které se tvoří jako produkt plísně. Navíc její kořeny prorůstají pod povrch plodu a ty nejsou na první pohled vidět. Nejzávažnějším mykotoxinem je aflatoxin. Při pravidelné konzumaci potravin s obsahem aflatoxinu může způsobit i rakovinu jater a ledvin. Aflatoxiny jsou škodlivé i pro hospodářská zvířata, jejichž maso a produkty konzumujeme.

Konzumujte ovoce zdravé, bez známek poškození či choroby
Konzumujte ovoce zdravé, bez známek poškození či choroby

Ovoce a jejich rostliny, zasažené plísní, rozhodně není dobré převařovat, jak se někdo mylně domnívá. Mykotoxiny totiž vydrží i vysoké a dokonce i velmi nízké teploty. Předejít vzniku plísní na ovoci lze správným skladováním. V chladničce je ideální udržovat teploto okolo 5 °C a správné proudění vzduchu. Ovoce není dobré skladovat ve vrstvách na sobě. Mezi ovoce, které se dá i po napadení plísní ještě bez obav zkonzumovat, řadíme především ty, které mají nízký obsah vody a nebo mají tvrdou slupku. Takové ovoce stačí pečlivě vykrojit okolo napadeného místa tak, aby se nůž nedotkl plísně. Jinak by došlo k opětovné kontaminaci. Může se stát, že zkonzumujeme potravinu, která byla napadená plísní, avšak na první pohled to nebylo znát. Plíseň v potravině ale výrazně mění chuť a to bychom měli při jídle poznat. Větší množství plísně, kterou bychom mohli sníst, vyvolá v lidském organismu infekci a ta může přerůst v otravu. Proto bychom si měli vždy položit otázku, zda je pro nás nakažený kousek ovoce natolik důležitý, abychom kvůli němu riskovali své zdraví.

Autor: Martina Pilzová (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu