Začíná postní doba, období příprav na Velikonoce

Začíná období velkého půstu. Končí masopustní veselice a hodování a lidé se během následujících 40 dní budou připravovat na příchod Velikonoc. Postní doba začíná Popeleční středou a končí pašijovým týdnem na Bílou sobotu. V tuto dobu bychom se měli zříci masa, tučných pokrmů, kouření, pití alkoholu, pojídání sladkostí a chození na různé taneční zábavy a plesy. Jak to máte s dodržováním půstu a obecně tradic vy?

Začíná postní doba, období příprav na Velikonoce

Proč dodržovat postní dobu?

Tradice držení půstu před Velikonocemi má křesťanské kořeny. Je to doba, kdy se věřící připravovali na nejdůležitější svátky v roce, na Velikonoce. Velký půst začíná na Popeleční středu a končí na Bílou sobotu. Kdy nastává doba oslav vzkříšení Ježíše Krista. Po období masopustního veselí, kdy se chodilo po vsích v maskách, pořádaly se zábavy, plesy, hody a veselice, nastává doba odříkání si. Během masopustu lidé na vsích často pořádaly vepřové zabíjačky, což byla velká událost pro všechny zúčastněné. Sousedé si vzájemně vypomáhali a byla to příležitost pořádně se najíst, popít a pobavit se.

Na Popeleční středu končí masopust – doba tradičních průvodů v maskách, veselic a zábav a venkovských zabíjaček. Nastává doba velkého 40 denního půstu
Na Popeleční středu končí masopust – doba tradičních průvodů v maskách, veselic a zábav a venkovských zabíjaček. Nastává doba velkého 40 denního půstu

Od Popeleční středy je tomu však jinak. Doba velkého čtyřicetidenního půstu velí střídmost v jídle, odříkání si zábav a různých dalších požitků. Během této doby lidé měli očistit nejen své tělo, ale také mysl. Připravit se na Velikonoce, příchod jara a obecně novou sezónu práce na zahradě, polích, … Střídmý způsob života byl v postní dobu mimo nedělí dodržován každý den, vrcholil na Velký pátek, což byl den nejpřísnějšího půstu. V tento den byl ukřižován Ježíš Kristus a tradičně je tento den vnímán věřícími po celém světě jako den velkého smutku.

Začátek postní doby je Popeleční středa

Právě na Popeleční středu začíná velký půst. V tento den se věřící schází v kostele, kde kněží jim kněží dělá na čele znamení kříže z popele, tak zvaný popelec. Tento popel je z kočiček, které lidé nasbírali v loňském roce na Květnou neděli, která bezprostředně předchází Velikonocům. Toto znamení je děláno na připomínky pomíjivosti lidského života – prach si a v prach se obrátíš.

Počátkem půstu nastává období šesti neděl zbývajících do Velikonoc.

Během postní doby by měla být dodržována střídmost v jídle i zábavě
Během postní doby by měla být dodržována střídmost v jídle i zábavě

Přísné dodržování půstu

Tradičně měl půst velmi přísnou podobu. Po celých 40 dní bylo zapovězeno jíst maso, vejce a mléčné produkty. Zpravidla se jedlo pouze jednou denně. Výjimku tvořily pouze neděle, kdy byla pravidla mírnější.

V dnešní době je držení velkého půstu vnímáno a dodržováno v mnohem mírnějším duchu. Lidé se snaží dodržovat střídmost v jídle, avšak ne striktní. Snaží se odříci si různé pochutiny jako sladkosti, kávu, ale také alkohol a cigarety. Můžete to zkusit také a ušetřené peníze třeba odkládat stranou do pokladničky. Sami budete možná překvapeni, jakou částku se vám podaří během 40 postních dní uspořit.

Během postní doby by měla být dodržována střídmost v jídle. Jíst by se měly hlavně ryby, zelenina a zeleninové saláty a různé druhy polévek
Během postní doby by měla být dodržována střídmost v jídle. Jíst by se měly hlavně ryby, zelenina a zeleninové saláty a různé druhy polévek

Postní doba není jen o dodržování půstu v jídle a odříkání si zábavy. Důležité je umět se v tuto dobu obrátit sám k sobě a říct si, zda život, který žijeme nás naplňuje. Zda je správné nechat se unášet všudypřítomným konzumem, který nás nutí ke koupi zbytečností a žití bezduchého povrchního života. Spoustu věcí, která jsou nám vnucovány totiž ke šťastnějšímu životu skutečně nepotřebujeme. Jde jen to se pozastavit a tyto věci si uvědomit. Začít žít lépe v souladu se svým svědomím, přírodou a okolím.

Poslední postní nedělí je neděle květná, v tento den se v kostelích světí kočičky
Poslední postní nedělí je neděle květná, v tento den se v kostelích světí kočičky

Postní neděle

Každá neděle v době velkého půstu má své označení a dodržují se na ní různé tradice a zvyky. Také přísný půst byl v tento den mnohem mírnější a bylo povoleno se dosyta najíst.

  • 1. postní neděle – černá neděle – svůj název si černá neděle vysloužila podle černých šatů, které v tento den ženy oblékaly. Tento den se pekly preclíky sypané solí a mákem.
  • 2. postní neděle – pražná – ta má své označení podle tradičního pokrmu, který se v tento den jedl. Nazývá se „pražmo“ a jedná se vlastně o upražená obilná zrna nebo klasy. Připravovala se z nich také vydatná polévka.
  • 3. postní neděle – kýchavná – naši předkové věřili, že kýchání čistí hlavu a mysl. Bylo dobrým zvykem a dobrým mravem na kýchnutí odpovědět pozdravem: „Pomáhej pán Bůh.“, nebo „Pozdrav pán Bůh.“ A to se vlastně dodrželo do dnes.
  • 4. postní neděle – družebná – bylo zvykem, že v tuto neděli chodíval budoucí ženich se svojí družbou do stavení, kde chtěl o Velikonocích požádat rodiče o ruku své milé. V tuto neděli bylo zvykem jíst pučálku pokrmy (kaše, polévky) z naklíčeného hrachu.
  • 5. postní neděle – smrtná – tato neděle v sobě nese spoustu pohanských tradic. Ze vsi se vyháněla a vynášela Morana (jinde také mařena, mořena, smrtholka…). Jednalo se o figurínu vyrobenou ze slámy a ženských šatů. Ta byla za doprovodu říkaček, zpěvu a popěvků vhozena do řeky či potoka. Symbolicky tím skončila vláda zimy a nastalo jaro. Na řadě míst se zvyk vynášení Morany dodržuje dodnes.
  • 6. postní neděle – květná – v tento den nastává pašijový týden, týden bezprostředně předcházející Velikonocům, kdy si věřící připomínají poslední dny života Ježíše Krista. Jeho zradu, odsouzení a ukřižování a následné zázračné zmrtvýchvstání. V tento den si věřící nechávají v kostele posvětit ratolesti kočiček.
Autor: Andrea Drobílková (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu