Zakládáme bylinkový záhon

V poslední době stále více rodin touží po vlastní bylinkové zahrádce. Kdo by si nechtěl vybírat ve své blízkosti podle potřeby různé druhy, sklízet je, těšit se z jejich vůně a kdykoliv během roku si připravit čaj, tinkturu a koření? I když by se bylinková zahrádka měla podřídit celkovému charakteru zahrady, zůstávají široké možnosti pro fantazii a vysněné uspořádání.

Zakládáme bylinkový záhon

Abychom se vyhnuli v budoucnu škodám, či některým pěstitelským problémům, je dobré dodržet několik zásad, které radí naše babičky:

  • volíme slunné místo - většina bylinek jsou „děti slunce“
  • bylinkovou zahrádku zakládáme v blízkosti domu - bylinky potřebujeme po ruce
  • vybereme vhodné místo pro zahradní lavičku - při posezení můžeme čerpat bylinkovou atmosféru a vůni
  • nezapomeňte na přívod vody a napajedla pro ptáky
V blízkosti bylinkového záhonu můžete umístit zahradní lavičku
V blízkosti bylinkového záhonu můžete umístit zahradní lavičku

Bylinková zahrádka by měla plnit i funkci estetickou. Proto ke stavbě cestiček, oplocení i k ostatním úpravám používáme místní, pro krajinu typické materiály, jako např. kameny, zeminu, keramiku, dřevo, případně výrobky z černého železa.

Pro zásobení čtyřčlenné rodiny postačí záhon o velikosti 4x3 m. Při zakládání nového záhonu pak musíme brát na zřetel výšku rostlin a jejich nároky na prostor. Pokud hraničí bylinkový záhon se zídkou nebo s plotem, pak umístíme víceleté, vysokorostoucí druhy dozadu (meduňka,levandule, máta, yzop, pelyněk, třapatka). Na volných záhonech je vysazujeme doprostřed. Nízké a jednoleté byliny vysadíme dopředu (nebo kolem), sem se hodí např. mateřídouška, tymián, majoránka, bazalka, saturejka, oregano atd.

Víceleté, vysokorostoucí druhy bylinek sázíme spíše dozadu
Víceleté, vysokorostoucí druhy bylinek sázíme spíše dozadu

V případě omezeného prostoru, třeba malého dvorku, je vhodné volit pro výsadbu různé nádoby, kamenná koryta, kbelíky, hrnce, které mohou být třeba stupňovitě sestaveny, aby se ušetřilo co nejvíce místa. Přicházejí v úvahu všechny materiály, pokud ladí tvarem a barvou s okolím. Musíme však pamatovat, že rostliny v nádobách mají málo prostoru a omezenou možnost zálivky a výživy. Zde je důležitá volba vhodných bylinných druhů. Výborně se zde hodí ty, které snesou sucho, např. mateřídouška, rozchodníky, levandule. V babiččině zahrádce nesměly chybět netřesky.

Pohled do klášterní zahrady
Pohled do klášterní zahrady

Babiččin receptář

Netřesk má podobné účinky jako Aloe vera. Jeho šťáva chladí, léčí v čerstvém stavu a při poranění venku jej můžeme okamžitě použít.

Rychlá první pomoc venku v přírodě při požahání kopřivou, poštípání hmyzem, na popáleniny, modřiny a drobné rány: Z netřeskových listů sloupneme tenkou slupku, aby se uvolnila šťáva a použijeme jako obklad na postižené místo.

Víte, že netřesky si naši předkové vysazovali i na střechy? Působili jako jedinečná ochrana proti bleskům.

Pokud se nám při zakládání bylinkového záhonu nějaké rostliny nevejdou, je možné využít je do smíšených kultur s jinými rostlinami. Naše babičky znaly blahodárné účinky bylinek a jejich vliv na některé choroby, škůdce i kvalitu pěstovaných rostlin. Využívaly je proto záměrně.

Babiččiny rady:

  • saturejka vysazená v blízkosti fazolí odpuzuje černé mšice, levandule pak ochrání růže před zelenými mšicemi
  • kmín, lichořeřišnice a křen zlepšují chuť brambor
  • kopru, fenyklu, kmínu a koriandru se dobře daří vedle okurek, mrkve a cibule
  • máta, šalvěj a tymián odpuzují bělásky zelné
  • česnekovité rostliny se nesnášejí s fazolemi, petrželi zase příliš neprospívá blízkost salátu
  • zelená petrželka prospívá v blízkosti rajčat a celeru

Bylinková zahrádka nevyžaduje zvláštní péči. Naše léčivé rostliny jsou většinou odolné a nenáročné na pěstování. Víceleté druhy nemusíme na správném stanovišti několik let přesazovat, pokud se nám podaří získat vzájemně se prolínající rostlinné společenství. Pokud se vysemení bez našeho přičinění v bylinkové zahrádce i jiné, třeba planě rostoucí druhy a s původními rostlinami se snášejí, zasahujeme až v okamžiku, kdy jsou porosty příliš husté. Mezi nejčastější náletové rostliny patří divizna, jitrocel, pampeliška, šrucha zelná atd.

Bylinkový záhon
Bylinkový záhon

Divizna patří mezi nejstarší léčivé rostliny. Naše babičky jí říkaly "královská svíce". Pokud se objevila v zahrádce, byla znamením štěstí.

Recept:

Diviznový čaj proti kašli

2 lžičky květů divizny zalijte jedním šálkem vroucí vody, nechte asi 10 minut louhovat a sceďte. Pijte vždy po šálku několikrát denně. Diviznový čaj mohou bez obav pít i děti.

Z bylinek lze připravit výborné léčivé čaje
Z bylinek lze připravit výborné léčivé čaje

Osazování nádob

Pro osázení vybraných nádob je možné využít téměř všechny základní druhy. Musíme však pamatovat na to, že rostliny v nádobách mají málo prostoru a omezenou možnost zálivky a výživy. Keramzit či cihlová drť na dně nádob zaručují, že nebude docházet k přemokření kořenů. Jako substrát se doporučuje buď koupená zemina pro pěstování květin nebo je možné připravit si vlastní z vyzrálého kompostu, písku a rašeliny. Do zeminy je vhodné přidat kostní nebo rohovou moučku, případně hnojivo s pozvolným uvolňováním živin pro postupné zásobení rostlin podobu nejméně 6 měsíců.

Pro vysazení více bylinek na malém prostoru je dobré použít bylinkový hrnec
Pro vysazení více bylinek na malém prostoru je dobré použít bylinkový hrnec

Velmi často se pro osázení využívají i bylinkové hrnce s postranními kapsami. Ty vypadají velmi dekorativně a současně na malé ploše můžeme pěstovat odděleně hned několik druhů. Hrnec osazujeme od spodní části tak, že do každé kapsy vysadíme sazenici, a tu postupně zasypáváme zeminou. Na horní plochu, která je největší, je dobré vysadit bylinku, kterou nejčastěji v kuchyni používáme. Pro osázení hrnce je možné využít nejen bylinky rychle rostoucí, které můžeme několikrát ročně obměnit, jako jsou kerblík, roketa setá, řeřicha setá i zahradní, hořčice, bazalka či kopr, ale je možné využít i víceleté druhy. Nejznámější jsou meduňka, šalvěj, tymián, rozmarýn, dobromysl ,yzop, levandule, mateřídouška, routa či estragon. Ani libeček nesmí chybět.

Autor: Ludmila Dušková (text a foto)

Související k tématu