Půda je skvělé místo pro odkládání nepotřebných věcí, máme z ní přístup na střechu, ke komínu nebo anténám. Z ekologického hlediska je to skvělé místo, kam umístit zateplení. Teplo stoupá nahoru a uniká tak hlavně horní částí domu. V létě zase opačně nepříjemné teplo pod střechou nepustí izolace dolů do domu. Zateplením půdy navíc neztratíme prostor v obytné části pod tím.
Zateplení půdy rychlým a snadným způsobem
Pro efektivní zateplení půdy by měla být izolace tlustá minimálně 140 mm. Vhodnější jsou ale vyšší izolace a nejčastěji se používají 180 až 200 mm. Čím silnější, tím bude samozřejmě úspora energie větší. Pokud si nejste jistí, poraďte se s odborníkem na zateplování nebo projektantem. Firmy specializující se na zateplování domů, často posouzení a výběr vhodného materiálu nabízejí zdarma.
Možností zateplení je více. Záleží, zda je půda využívaná a podlaha je pochozí nebo ne. Případně, zda chcete půdu využívat v budoucnu. Nabídka izolačního materiálu je v dnešní době široká. Většinou se používá minerální (čedičová) vata, skelná vata, recyklovaná celulóza, nebo je možné použít i lehké polystyrenové desky.
Skelná vata je poddajná, zvukotěsná a nehořlavá
Materiál vhodný pro zateplení půdy:
Vyrábí se z použitého skla, proto ji můžeme právem považovat za ekologický materiál. Kdysi byla výroba méně propracovaná a malé střípky skla se mohly nepříjemně zabodávat do kůže. Technologie pokročila a dnešní izolace ze skleněného základu jsou propracovanější a podobné nepříjemnosti nehrozí. Materiál je jemnější a lehčí. Vzhledem k tomu, že sklo se vyrábí z křemene, jedná se v základu o přírodní materiál, který byl použitý a následně recyklovaný pro stavební účely. Můžeme ji také považovat za minerální vatu, ale ve stavební hantýrce takto označujeme spíš druhý typ izolační vaty, a to čedičovou vatu. Skelná vata je lehká, paropropustná a částečně zvukotěsná. Skvěle odolává různým škůdcům, hmyzu a hlodavcům. Další její plus je ekologická nezávadnost, vysoká odolnost vůči chemikáliím a nehořlavost. Dodává se většinou v delších rolích
Minerální vatu řežeme na potřebnou šířku speciálním nožem
Tato nehořlavá vlna je vyrobená z čediče. Základní surovinou je roztavená sopečná minerální hornina, jedná se tedy o přímý přírodní materiál, a proto se pro ni ustálilo označení minerální vata. Můžeme ji ale najít i pod označením kamenná vlna nebo čedičová vlna. Vyvřelá hornina s vysokým obsahem křemene – čedič se nejdříve rozemele na jemné částečky. V pecích se pak taví při teplotách 1000 až 1500 °C. Poté se tato tavenina pomocí odstředivé síly rozvlákňuje a z vláken se dále vyrábí hmota, kterou je možné použít jako izolační materiál. Izolace vyrobená z čedičové vyvřeliny je velmi pevná, proto je vhodná pro zateplení pochozí půdy. Oproti skelné vatě má vyšší akustické vlastnosti, lépe akumuluje teplo a dobře odpuzuje vodu, co zamezuje tvorbu plísní. Odolává také velmi vysokým teplotám. Je tedy nehořlavá a hodně bezpečná. Dodává se častěji ve formě nařezaných desek a díky své vyšší pevnosti se hodí pro pochozí podlahy.
Celulózové vločky se snadno dostanou do celého prostoru podlahy
Celulóza je také materiál vyrobený ekologickou recyklací již použitého materiálu. V tomto případě převážně novin a časopisů. Základem je tedy starý papír. Než se z něj ale stane celulózová izolace, prochází chemickou úpravou. Papírové vlákno se impregnuje látkou, která při zahřátí nad 180 °C uvolňuje krystalickou vodu a poté vytváří sklovinu. Díky této úpravě je „papírová“ izolace nehořlavá, a navíc splňuje podmínky protipožární ochrany. Při výrobě této izolace se přidávají také další příměsi, které zaručují vysokou odolnost vůči plísním i různým škůdcům, včetně hlodavců. Celulózové vlákno je tepelně nevodivé, co zaručuje skvělé tepelně-izolační vlastnosti na obě strany. Zadržování vlhkosti také nehrozí, rosný bod je z izolace zcela odstraněný. Případné zatékání ze střechy také nenadělá větší škodu a tento typ izolace to velmi dobře ustojí.
Celulózová izolace se aplikuje pomocí pneumatické hadice foukáním na připravená místa v podlaze. Vločky celulózy zaplní i drobné mezery a dutiny v konstrukci, kam se běžná izolace nedostane. Při aplikaci je nutné, aby měla hmota správnou hustotou a nevznikali v ní spáry. Pokud by byla foukaná izolace provedená nesprávně, časem by mohla sesednout a tím se její izolační schopnosti degradují.
Polystyrenové desky jsou nenasákavé a vhodné do vlhkého prostředí
Polystyren je hodně lehký materiál, který nezatěžuje konstrukci. Snadno se s ním pracuje a oproti ostatním izolacím je mnohem levnější. Protože není nasákavý, hodí se i do případných vlhkých míst. Na druhou stranu nijak neizoluje zvuk, snižuje prodyšnost a je mnohem méně odolný proti požáru. Pěnový polystyren je velmi populární, ale hodí se spíš pro izolaci zdí, fasády nebo stropů.
Při zateplování půdy je potřeba zvážit, zda a jak často budete půdní prostory používat. Zda bude nutné aspoň občas po podlaze chodit, abyste se dostali k anténě apod., nebo se nebude využívat vůbec. Podle toho je nutné zvolit vhodný postup. Čím víc se bude podlaha zatěžovat, tím pevnější musí být vrchní část. Ideální je zpevněná konstrukce a OSB desky. Také nestačí jenom položit zateplení a desky pro vytvoření rovné podlahy. Nezapomeňte na vhodnou parozábranu, která zamezí pronikání páry z obytné části domu pod střechu.
Pokud chceme půdu využívat, musíme instalovat i pevnou podlahu
