Lýkožrout smrkový nebo-li kůrovec stromům škodí a to výrazně. Co tedy dělat s takto napadeným dřevem? Použít ho pouze k topení v krbu nebo kamnech a nebo lze takové dřevo využít stejně jako zdravé?
Jak zpracovat dřevo, které napadl kůrovec?
Pár slov o kůrovci
Díky minulé poměrně teplé zimě se v naší české kotlině opět rozmnožil lýkožrout smrkový, jinak zvaný kůrovec. Tento hmyz je postrachem všech lesních porostů, kde při silném zamoření dokáže napáchat obrovské škody a zničit tak velké plochy lesa. Ačkoliv je kůrovec trochu gurmán a vybírá si především smrky starší 60 let, poškozené nebo oslabené, nepohrdne posléze ani mladými stromy a dokonce ani listnáči. Problém je, že při příznivé teplotě a vyšší nadmořské výšce je kůrovec schopen 3x do roka vyvést potomstvo. Tím samozřejmě kůrovcová populace nabývá na síle, a pokud nedojde k včasnému odhalení jejich kolonií, je zkáza lesa nevyhnutelná.
Dřevo napadené kůrovcem je nutné zpracovat ve velmi krátké době
Jak poznat dřevo, napadené kůrovcem?
Brouk lýkožrout, který má zálusk na samičku, vyvrtá do horní části kmene komůrku, v níž se se samičkou spáří a ta dále hloubí kolmé chodbičky v lýku stromu, do nichž klade oplozená vajíčka. Narozené larvy pak vykusují další kapsy v dřevě, zde se zakuklí a nakonec se prokoušou dřevem ven a nastává další fáze rojení. Obecně lze tedy říci, že kůrovec poškodí pouze kůru a lýko stromu, ale do dřevní hmoty příliš nezasahuje. Dřevní surovina ovšem ztrácí na kvalitě hlavně proto, že strom trpí nedostatkem živin a díky tomu chřadne a postupně odumírá. Je tedy nezbytně nutné, aby byly stromy napadené kůrovcem odhaleny co nejdříve a mohlo dojít k jejich skácení z důsledku nejen ekologického, ale i ekonomického.
Kůrovec vytváří sice designově zajímavé obrazce chodbiček, ale jedná se velmi škodlivého zástupce hmyzu
Neházejme flintu do obilí a dřevo do kamen
Laická veřejnost jistě bude namítat, že napadené dřevo není možné zpracovat jinak, než do podoby polínek a následně s nimi zatopit v kamnech. Jistě, i to je cesta, ale není tomu vždy tak. Pokud jsou kůrovcem zasažené stromy vytěženy co nejdříve, je možné s jejich dřevem dále nakládat zhruba stejně, jako se dřevem zdravých stromů. Kmeny poražených stromů se odvážejí na pilu, kde dochází k jejich prvotnímu třídění. Vyřadí se ty silně poškozené nebo ke zpracování nevhodné kmeny. Poté se stromy zpracují na řezivo - zbaví se větví a kůry. Díky tomu dochází prakticky k dokonalému odstranění kůrovcových rodinek, zavrtaných ve dřevě. Okrajové části dřeva se čistí mechanickým omíláním, a protože kůrovec nenapadá středové části stromů, je tato vnitřní část dřeva zdravá a vhodná k dalšímu zpracování.
Stromy napadené kůrovcem se musí vytěžit, dokud jsou v dobré kondici
Kůra a další zbytky
Dřevní odpad - kůra, větve a piliny - by se měl náležitě zpracovat na drť, protože jen tak nehrozí "osvobození" kůrovce z jeho stromu a přesun do jiného bydliště. Velmi špatná strategie je, pokud pokácené kmeny zůstanou dlouhodobě ležet na okrajích lesa nebo dále ve dřevozpracovatelských závodech. Kůrovec tak má spoustu času zjistit, že jeho obydlí je ohroženo a odletí hledat nové zázemí, čímž nastává další koloběh napadání stromů a jeho postupná likvidace. Právě dlouho ležící klády představují nejspíše největší problém kůrovcové kalamity a dalším fiaskem je nedostatečné zpracování dřevního odpadu, kde mohou larvy nebo dospělí jedinci kůrovce bez újmy na zdraví přežít a pokračovat dále ve své destrukční činnosti.
Nejhorší variantou je nechat dřevo napadené kůrovcem volně ležet v lese, kde postupně zetlí
Závěrem
Dřevo napadené kůrovcem není tedy bezpodmínečně nutné ihned pálit. Je-li napadený porost včas vytěžen, je možné dřevní hmotu zachránit a z ní vyrobené řezivo dále používat běžným způsobem. Samozřejmostí je, že při koupi dřeva by měla proběhnout vizuální prohlídka a případné objevené chodbičky, vykousané od dřevokazného hmyzu, ihned vyhodnotit jako poškození a takové dřevo vyřadit. Pokud hodláme sami zpracovat stromy napadené kůrovcem, měli bychom tak učinit v co nejbližší době od poražení stromů. Čím delší prodleva mezi poražením a zpracováním stromů trvá, tím vyšší je pravděpodobnost, že se kůrovec stihne přestěhovat. Veškeré dřevní odpady by měly být zpracované na otop, popřípadě tento odpad nadrtit a využít na zpracování do peletek na topení. Nedoporučujeme tento odpad kompostovat nebo mulčovat, protože takto může přežít až třetina kůrovcové populace.
