Právě soutěžíme o:
montérkové kalhoty CERVA Dayboro montérkové kalhoty CERVA Dayboro
Načítám ...
Žádné výsledky
Hledaný výraz: koupel
Nalezené články:
Přihlášení  |  Registrace Český kutil do mailu
reklama

Jak na pájení a opalování

Jak na pájení a opalování
V domácí dílně každého kutila by neměly chybět ani soupravy na pájení a opalování. Jde o prostorově celkem nenáročné a přitom z pohledu rukodělného velmi potřebné vybavení.
reklama

Pokud uvažujete o nákupu pájecí či opalovací soupravy, pro domácí použití vám stačí ta, ktera je určena pro hobby a pro práce menšího rozsahu.

Větrání je nezbytné

Není na škodu si připomenout některé zásady, které bychom při práci s těmito zařízeními měli dodržovat. Především dbejte, abyste při práci mohli větrat dostatečně, nebo – pokud to je možné – pracujte venku. Stačí jednoduše otevřít okna, balkonové dveře, větrací křídla apod.

Nejprve si však pozorně prostudujte návod, kde najdete doporučený minimální objem místnosti pro práci s jednotlivými hořáky. Ty totiž při provozu spotřebovávají kyslík, a tak byste v nevětraných uzavřených místnostech mohli být vážně ohroženi na životě. Jejich používání je zakázáno v místnostech a prostorách pod úrovní terénu s výjimkou provádění rekonstrukčních, opravářských nebo údržbářských prací. V takovém případě je ale nezbytné zajistit trvalé větrání prostoru a po skončení práce i bezpečné uložení soupravy.

Co všechno dokážou

Pro domácí účely se ideálně hodí například propanbutanové pájecí soupravy, se kterými lze provádět měkké pájení cínem a tvrdé pájení stříbrnou pájkou do průměru 6 mm. Dají se použít i pro různé druhy ohřevů materiálů před tvářením za tepla, opalování starých nátěrů nebo drobné izolatérské práce.

Také s opalovací soupravou na propanbutan lze opalovat staré nátěry a dělat různé druhy ohřevu. Některé typy souprav zvládají i měkké pájení cínem a pájení natvrdo (stříbrnou pájkou) drobných předmětů.

Hořáky souprav

Součástí pájecích i opalovacích souprav jsou hořáky. Jedná se o spotřebiče spalující plynné směsi propan-butanu s přímým přetlakem, které se připojují přes jednocestný ventil spojovací hadicí dlouhou 1,7 m na 2 kg tlakovou láhev (s max. provozním tlakem do 1,7 MPa) a tvoří tak samostatnou snadno přemístitelnou jednotku. Některé typy hořáků si můžete napojit přímo na malé kartuše s plynem.

Pájení mosaznou pájkou

Na práci je vhodné vytvořit si pájecí kout (kvůli snížení odvodu tepla), jako materiál můžete použít šamotové cihly a azbestové desky. Nejprve si připravte spoj, tzn. očistěte pájené místo od nečistot a případné rzi. Pro pevnost spoje je důležité, aby součásti byly dobře slícovány, tj. aby spára mezi nimi nebyla příliš velká. Pájené plochy nevyhlazujte do hladka, ponechte povrch opracovaný nahrubo, čímž dosáhnete větší pevnosti spoje.

Nyní nastává vhodný okamžik pro přípravu tavidla. Do 1 dílu (objemového) kyseliny borité nalijte 1 díl vody. Promíchejte a za stálého míchání zahřejte k varu. S takto připraveným roztokem potřete očištěné plochy. Konzistenci tavidla lze libovolně upravit množstvím přidané vody a lze tak vytvořit místo roztoku pájecí pastu.

Při pájení menších dílů je nutné zajistit (upevnit) jejich polohu, neboť tlak plynu by způsobil jejich vzájemné posunutí. Následně jednotlivé součásti nahřejte. Nejlépe je nejprve prohřát součást v širším rozsahu a teprve potom ohřát vlastní místo spoje.

Doporučená vzdálenost ohřívaného předmětu je minimálně 30 mm od modrozeleného jádra plamene, které bývá obvykle dlouhé asi 10 mm od ústí hořáku. Předehřívejte krouživými pohyby a pamatujte, že hmotnější část pájeného předmětu absorbuje větší množství tepla, a proto je nutné ji ohřívat déle. Potřebná teplota předehřátí se liší podle druhu použité pájky.

Všestranné minipáječky

V souvislosti s rozvojem amatérské elektroniky se začaly vyrábět malé páječky elektrické – nejprve s odporovými tělísky, pak s topnou smyčkou. V současné době se vyrábí značné množství páječek nezávislých na elektrickém rozvodu. Kromě uváděných elektrických na malé napětí (3,6 až 12 V), to jsou plynové, u nichž je palivem nejedovatý butan s vysokou výhřevností; jejich pájecí hrot je ohříván spalovaným plynem z malé, ale vysokokapacitní tlakové láhve v rukojeti, případně v kartuši.

Většinou se dodávají v ucelených sadách, obsahujících všechny nezbytné doplňky, které rozšiřují možnosti páječek. Kromě pájení tak mohou například tavit různé látky (teplota do cca 450 °C), dělit je (řezání za tepla), svařovat, nebo třeba vypalovat vzory do dřeva či do kůže (pyrografie). Podrobnější informace o výběru pájecích a opalovacích souprav najdete například na www.meva.cz, nebo na www.dremel.cz

Když se řekne

Pájení - je spojování kovových materiálů pomocí dalšího, přídavného kovu, nejčastěji slitiny kovů o nižším bodu tavení.

Tvrdé pájení - teplota tavení přídavného kovu probíhá při rozmezí 450 °C až 1000 °C, taví ho většinou otevřený plamen. Nejčastěji se používá v průmyslové výrobě.

Měkké pájení - s pájkami na bázi cínu, které probíhá za teplot 250 °C až 400 °C a je dostupné i kutilům bez náročného vybavení.

Vybíráme z časopisu Chatař & Chalupář.

Autor: Petr Petříček, Chatař & Chalupář, Meva (text), Meva, Shuterstock (foto)

reklama
reklama

reklama
reklama
reklama


Kontakty | e-mail: redakce@ceskykutil.cz

© 2007 - 2019 Český kutil.cz, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena. ISSN 1802-4270.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Český kutil, s.r.o. zakázáno.



© 2007 - 2019 Český kutil.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena, ISSN 1802-4270. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Český kutil, s.r.o. zakázáno.
×