Bydlení blízko přírody s krásným výhledem je občas vykoupeno problematickým pozemkem. Právě tak tomu bylo i v případě tohoto pasivního domu, u nějž musel projektant Martin Deutsch, Ph. D. ze společnosti Gades solution počítat s velmi úzkým a svažitým pozemkem. Této okrajové podmínce je podmíněná celá koncepce a dispozice stavby, současně se ale podařilo zajistit maximální komfort obyvatelům domu. Součástí náročného zadání byla i maximální úspora nákladů na stavbu. Díky kompaktním rozměrům a ucelenému řešení se však podařilo dosáhnout nízkých realizačních nákladů a celkovou ekonomičnost stavby pozitivně ovlivnila dotace z dotačního programu.
Novostavba byla navržena v pasivním standardu tak, aby splňovala podmínky dotací Nová zelená úsporám. Všechny konstrukce stavby jsou s ohledem na celkovou cenu domu navrženy velmi úsporně, například nosné svislé konstrukce představuje pouze obvodové zdivo bez vnitřních nosných stěn a této koncepci se dále přizpůsobují základové konstrukce i střecha.
Co je projektovací metoda BIM?
Stavba byla projektována metodou BIM (3D realizační dokumentace) a proto byly mnohé konstrukce pečlivě vyřešeny již v projektové fázi. Tento způsob projektování patří k velmi efektivním novým metodám a umožňuje stavbu „virtuálně realizovat a stavět“ již v průběhu projektování. Tím se v projektu odstraní spoustu nejasností a chyb, které se do výstavby běžně vnáší. To má samozřejmě pozitivní vliv na ekonomickou stránku stavby, která v tomto případě hrála u projektu velmi významnou roli a BIM přispělo k celkovému zlevnění výstavby.
Volba vhodného stavebního materiálu
Stavba je založena na železobetonových základových pásech, které byly provedeny přímo do rostlého terénu. Obvodové konstrukce tvoří tvárnice Ytong tloušťky 300 mm se vnějším zateplovacím systémem ETICS s izolantem ze šedého polystyrénu tloušťky 250 mm. Ytong se u pasivní výstavby uplatňuje především pro své dobré výsledky v Blower door testech, jimiž se u pasivní výstavby měří neprůvzdušnost obálky.
Výplně otvorů představují dřevěné prvky s izolačním trojsklem. Topení tvoří elektrické topné rohože, umístěné v roznášecí vrstvě z anhydritu. Teplá voda je ohřívaná v elektrickém bojleru. Větrání a zdravé mikroklima v budově zajišťuje centrální rekuperační jednotka s paprskovitými rozvody vzduchu umístěnými v podhledu pod stropem. Na energetickou bilanci má také zásadní vliv fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše stavby. Ta pomáhá s vytápěním budovy, s přípravou teplé vody a pohonem větrací jednotky. Likvidaci splaškových vod zajišťuje domovní čistírna odpadních vod, kterou rovněž pomáhá napájet fotovoltaická elektrárna. Stavba je napájena výhradně elektřinou. Celkové náklady na vytápění byly vypočteny na 5000 – 7000 Kč/ rok bez vlivu fotovoltaické elektrárny.
Publikováno: 18.11.2017, Autor: Xella (text a foto), Profil autora: Redakce