S prokazatelnými změnami klimatu ať už za nimi stojí cokoliv jsme svědky častějších úlevných dešťů provázených kroupami. To má ničivý dopad nejen na úrodu, ale často je provází i řinčení rozbitého skla a někdy i střešní krytiny.

Důležitá je volba výplně

Do určité míry můžeme podobným potížím vzdorovat volbou výplně. V praxi si lze vybrat mezi skleníkovým sklem (známým pod názvem „HELIOS“) a komůrkovým polykarbonátem. Polykarbonát by podle slov reklamy chtěl každý, ne však vždy co je módní, je i nejlepší. Vzhledem k jeho velké roztažnosti nemůžeme tyto desky napevno přitmelit – tedy použít do konstrukce z „T“ profilů (proto jsou „téčka“ většinou dodávána pouze se sklem).

Je ale z čeho vybírat

Pokud se vrátíme k lehkým hliníkovým skleníkům, výplně u nich tvoří téměř výlučně desky z polykarbonátu. Důvod je jasný – sklo by totiž lehkou konstrukci přetěžovalo, ovšem i tak tyto konstrukce mají v našich podmínkách dost omezenou životnost. Zůstávají tedy skleníky z plechových profilů. Pro ně si zpravidla můžeme vybrat oba typy zasklení. Pro co se tedy rozhodnout?

Sklo versus plast

Polykarbonát má určitě hodně do sebe, především nízkou hmotnost a poměrně vysokou odolnost vůči nárazům (což jsou vlastnosti, které ocení nejen přepravci, ale také my během montáže). Výrazně snižuje nebezpečí poranění o případné rozbité sklo. Slabší stránkou však jsou dutinky, které se mohou zevnitř zašpinit, nebo zarůst řasami, což pak činí takový skleník prakticky nepoužitelný. I případné poškrábání snižuje prostupnost světla.

Sklo je materiál osvědčený: máme jistotu, že pokud jej umyjeme třeba za dvacet let, bude stejně čisté a průhledné jako při nákupu. V používané síle 4 mm je velmi pevné, takže běžným kroupám odolá. A na ty mimořádné je krátký i polykarbonát, tašky na střeše i venku zaparkované auto.

Jako střecha na bazén

Skleníky dnes ovšem neslouží jen rostlinám a často je najdeme použité i místo zastřešení bazénů. Nic proti: jenže z bezpečnostních důvodů je v takovém případě vhodné klasické sklo nahradit bezpečnostním kaleným. Na první pohled ten rozdíl není znát – pouze má zabroušené hrany. Jenže ve skutečnosti má 5x větší pevnost na zatížení i na nárazy. Pokud přesto dojde k jeho rozbití (většinou po velkém nárazu hodně ostrého předmětu), sklo se rozbije na maličké kousky, které nikoho nezraní. Vzhledem k ceně si ovšem kalené sklo na zeleninu zahrádkář nekoupí…

Nezapomeňte na pevný grunt

A ještě něco: pokud vám výrobce či distributor tvrdí, že jeho skleník nepotřebuje žádné základy, nevěřte. Je to jen reklamní trik a čekat vás bude rozčarování. Po prvním větru poznáte, že i pro samonosnou konstrukci jste pevné základy udělat měli – nemusí být přitom betonované do nezámrzné hloubky, pro menší skleníky vám vystačí vyztužený betonový „věnec“ do hloubky asi 40 cm. A k některým typům se prodávají již hotové podkladové rámy s piloty, které pouze usadíte do země.

I doplňky jsou důležité

Základním standardem by měl být automatický otvírač oken, který bez nároků na energii sám otvírá skleníková okna. Ve skleníku určitě využijete různé police, háčky či sítě na vyvazování rostlin. Při jarní přípravě sadby oceníte elektricky vyhřívané podložky, nebo foliovníček s topnou rohoží a termostatem, který vytvoří zcela optimální podmínky pro klíčení semen i pěstování kvalitní zdravé sadby. Sezona začíná – proto nákup a stavbu skleníku neodkládejte.

Více informací: www.limes.cz.