reklama

Plánujete rekonstrukci svého panelákového bytu? Hledáte inspiraci? Náš seriál vám určitě pomůže. Díl 1. - Začínáme.

„Život je pohyb a změna,“ pravila maminka. Pro začátek tatínkovi popotáhla psací stůl. (z knížky pro děti Kočka Linda, poklad rodiny) „Tato citace je úvodem novoročenky, v níž jsem přátelům svěřila, k čemu že jsme s manželem Milanem dospěli. Stěhujeme se z Prahy. To jsme ještě netušili, co zásadní životní změna přinese nám“, říká spisovatelka Markéta Zinnerová.

Markéta Zinnerová vypráví svůj příběh o rekonstrukci malého bytu, aby v něm byla naprosto spokojená! Přečtěte si její postřehy z rekonstrukce! 1. díl.
Plánujete rekonstrukci svého panelákového bytu? Hledáte inspiraci? Náš seriál vám určitě pomůže. Díl 1. - Začínáme.

Pokud se divite, proč najednou na Kutilovi máme „celebritu“, je to především proto, že je duší kutil a náš velký fanda. V neposlední řadě je to také moje maminka a napsala nám příběh svého nedávného stěhování a zdařilé rekonstrukce. Protože příběh napsala dlouhý, vyšel i po zkrácení na několik dílů. A protože se maminkám neodmlouvá, celý neupravený text si můžete přečíst zde.Pavel Zeman, šéfredaktor

Takhle to bude vypadat na konci..

Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..

Kuchyně

Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..

Obývací pokoj

Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..
Takhle to bude vypadat na konci..

Koupelna a druhé wc

Ale teď začínáme aneb plány...

V důchodovém věku člověk zpravidla ukvapená rozhodnutí nedělá. Měli jsme dlouholetou představu, jak si penzi budeme užívat, až se Milan rozloučí se studenty. Sportovec tělem i duší se v létě bude prát na chalupě s přírodou, já tamtéž se stránkami papíru. Na zimu se vrátíme do pohodlí městského bytu. Když nám smog přeroste přes hlavu, prokopeme se závějemi do dvora, Milan stavení vytopí dřevem a ve zdravém povětří si vyčistíme plíce. Až mu sekyrka ztěžkne v ruce (já na ni nesahám), obrátíme to zpátky vstříc radostem i strastem velkoměsta... Nic neobvyklého, prostě představa mnohých chalupářů a chatařů, když myslí na stáří.

Člověk míní, bohové se smějí

Co platilo včera, neplatí dnes, natož pozítří. S první vlnou zdražování nájmů (ne že by před ní nerostly) přišla informace, že to je jen zvykací začátek. V naší čtvrti měly dorazit ke sto pěti korunám za metr čtvereční, ale jak se brzy ukázalo, ta mrákotná cena neměla být konečná. Parkování žádné a přírody, vzduchu a klidu na Žižkově čím dál tím méně. Stručně řečeno, Praha nás vypoklonkovala.

Samota ano ale….

Úvaha o trvalém bydlení na venkovské polosamotě vzala brzy za své. Příroda je věčná, člověčí síla ne. Chce to místo s lékařskou péčí, s úřady, abychom se za nimi nemuseli drkotat, s obchody a s bydlením za přijatelnou cenu. Poklidné menší město, které má duši. Na chalupu, aby z něj bylo co by dup (na plyn). Známe takové. Říkáme mu město pohádka. Je to Jindřichův Hradec.

Samota ano ale….
Samota ano ale….
Samota ano ale….
Samota ano ale….

Překvapila nás hradecká nabídka bytů. Do čtrnácti dnů jsme věděli, který bude ten náš. Takzvaně dvougenerační 3 a ½ a 1 s dvěma jádry. Opršalý panelák stejně jako celé šedivé sídliště čekala rekonstrukce. O její náročnosti jsme neměli potuchy. První vlaštovka, dům ve veselých barvách a s plastovými okny, však působil povzbudivě.

Tady budeme bydlet….

Tady budeme bydlet….
Tady budeme bydlet….
Tady budeme bydlet….
Tady budeme bydlet….

Původní kuchyň s trámem u stropuPracovna po rekonstrukci

Byt nás dostal nefalšovanými starými trámy v obývacím pokoji a v kuchyni. Osobně je dopravil a instaloval majitel. V Milanovi se zachvěla chalupářská duše. A mně se vejde pracovna. Až nám jednou chalupa přeroste přes hlavu a pokorně se stáhneme do fešáckého „starobince“, jak jsme naši poslední stěhovací štaci přejmenovali, bude kam převézt i archiv.

Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo

Milan získal dojem, že tady vlastně nemusíme hnout prstem. Optimismus, vyvěrající z jeho obdivuhodné nenáročnosti, jsem nesdílela. Ať jsem kde jsem, mám nutkání uhnízdit se po svém.

Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo
Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo
Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo
Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo

Koupelna před

Kobercovina, která kryla lino pamatující kolaudaci domu před dvaceti lety, šla první. Co mě ale dostalo hned, byly efekty umakartového jádra. Centrální ventilace nefungovala. Odéry nestoupaly k výšinám, nýbrž klesaly. Bydlíme v druhém patře z osmi. Dřívější majitelka nefunkční větrák v koupelně šikovně přidusila trsem umělohmotné voděnky. S průduchy plechové stěny WC s přístupem k měřičům nešlo udělat nic. Taky měla průkazné rezonanční schopnosti. Z toalety jste s osobou v kuchyni mohli dát nerušeně řeč.

Nepatrný čůrek vody přitékající do splachovače brzy vyschl úplně. Trubka od stoupačky se s konečnou platností ucpala. Návrh, že záchod pojednáme co nejdřív, přijal Milan celkem bez námitek. Nespornou výhodou toho typu bytu jsou dvě jádra. Menší je míněno jako příslušenství k přilehlému pokoji. Toaletu s umyvadlem původní majitelé zrušili a instalovali pračku a úložiště pro všechno možné.

Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo
Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo

Koupelna po rekonstrukci

Boj o centimetry

Boj o centimetry
Boj o centimetry
Boj o centimetry
Boj o centimetry

Předsíň před a po rekonstrukci

Ten zatracený záchod tvrdě upřednostnil realitu. Jenom ten záchod, utěšovala jsem se. Jenomže to člověku nedá. Když plánujete jedno, musíte vědět, jak využijete druhé.

K WC se vejde pračka a umývátko. – Takže v druhém jádře se uvolní prostor i pro sprchový kout! Ovládlo mě snění. A taky až ho jednou vybouráme, by to chtělo rozšířit myší díru, jinými slovy klaustrofobní uličku z předsíně do kuchyně podél dosavadní koupelny. A co s tou předsíňovou nudlí? Dveře šatních skříní a příslušenství se v ní málem potkávají.

Boj o centimetry
Boj o centimetry
Boj o centimetry
Boj o centimetry

Vstup před a po

Stala jsem se obětí pásma a rébusů, kolik kde ubrat nebo přidat centimetrů, až posléze dojde na koupelnu. Moje velkorysé představy se ale rychle smrskly v poznání, že jakákoliv přestavba v paneláku je bojem o centimetry. A když zboříte umakart mezi koupelnou a kuchyní, naplní se, že všechno souvisí se vším. Do kuchyně musíte jít taky.

Boj o centimetry
Boj o centimetry
Boj o centimetry
Boj o centimetry

Boj s centimetry

Sama sobě architektem

Dlouhodobě sleduji pořady o bydlení. Kromě ověřených pravidel a chytrých nápadů, kterými designeři naplnili – a v dobrém často i předčili zadání uživatelů, mi přinesly poznatek, že v našem případě bytový architekt ne.Zvlášť první série o bydlení snů mě nenechala na pochybách, že kam vkročí sebevědomý architekt, stará tráva neroste. Co bylo, roztřískali, a dokonce s jásotem vyházeli z okna. Včetně hraček. Kvůli nelibosti diváků se okázalé ničení původního zařízení později vytratilo. Představa designerů, že pořad slouží výhradně k prezentaci jejich originálního JÁ, nikoliv. Některým z nich přání zachovat něco z předchozího vybavení přišlo jako omezování tvůrčího rozletu.

Vím co nechci

A co firma, která vystřihne digitální projekt a smlouvu o dodávce na klíč? Úpis je úpis, to ví Mefisto i Faust. – Tudíž je vám nanic, když pak objevíte úžasné kachlíky a vanu, které ta firma nevede. Co je psáno, to je dáno, objednáno, vydodáno. Zkusmo jsem navštívila i kuchyňské studio. Diginávrhů měli tlustou slohu, ale v čem budu bydlet, musím vidět a sáhnout si na to osobně. Postupně se vyvrbilo, co vlastně od renovace bytu očekáváme: Aby nové prvky vlídně ladily s věcmi, které jsme sem převezli. Ať je člověku doma dobře.

Řemeslník snů

Řemeslník snů
Řemeslník snů
Řemeslník snů
Řemeslník snů

Nová příčka…a co za ní bude

Kbelíkové splachování, když jste se rozhodli, že dál už bez umakartu a nikdy jinak, vás přiměje neotálet. WC projednám s řemeslníky. Budou-li šikovní, můžeme se dohodnout na dalším A tak jsem se potkala s Jirkou Hromadkou.Jirka nás pak provázel celou rekonstrukcí až do přivrtání posledních hmoždinek pro zavěšení obrázků. Specializované odborníky, truhláře a například elektrikáře, si zorganizoval, byli to kamarádi po mobilu. Zdí, štukuje, maluje, obkládá, odvrtal kus panelu, dělá rozvody všeho druhu, bourá kovové zárubně a instaluje dveře, pokládá dlažbu, spočítá, kolik je čeho potřeba a doveze to, z počítače vyjede cenový rozpis a dodrží ho, ví, co kde je v Jindřichově Hradci a okolí, a když není, kam pro to zajet jinam.Rychle se napojí na představu zákazníka a projeví-li zájem, sdělí mu různé možnosti, jak pořídit totéž nebo srovnatelné za výhodnější cenu. A taky dělá sádrokartonové podhledy a to jsem na dost věcí zapomněla. Určitě ale ne na jeho pořádkumilovnost. Přijel s barelem na odpad a po sobě zametá. Je spolehlivý, pracovitý a pečlivý. Prostě potkal nás řemeslník snů. ( Máme s čím srovnávat, při přestavbě pražské koupelny jsme prožili horor.)

Rekonstrukce na druhou

Rekonstrukce na druhou
Rekonstrukce na druhou
Rekonstrukce na druhou
Rekonstrukce na druhou

Plánuji…Nové okno

Po zahřívacím kolečku s jádrem v zádveří vypukla rekonstrukce našeho a dvou dalších věžáků. Patro po patře mizela okna a původní prosklené obvodové stěny, díky nimž celý dům vymrzal. Stěny padly od ústředního topení výš. Se sousedy naproti jsme si viděli až do žaludku.Prach z ytongu řezaného na lešení je jako písek na Sahaře. Prostě všude.Správný čas pro další bourání v bytě. Jirkovi jsme předali klíče a prchli na chalupu.

A jak to vypadalo postupně při rekonstrukci, o tom jsou další díly....

Publikováno: 11.4.2019, Autor: Markéta Zinnerová (text), Pavel Zeman (text a foto), Jiří Hromadka, Milan Jílek (foto) , Profil autora: Redakce