reklama

Sníh na střeše

I když sníh je zdánlivě lehký, každoročně způsobí několik stovek havárií střech – někdy jen promáčkne řadu eternitových šablon, jindy zlikviduje celý krov. Ohrožené jsou zejména chaty stavěné „úsporně“ ze zbytků materiálu.

I když sníh je zdánlivě lehký, každoročně způsobí několik stovek havárií střech – někdy jen promáčkne řadu eternitových šablon, jindy zlikviduje celý krov.
Sníh na střeše

Značná sněhová nadílka, k níž na našem území došlo v zimě 2005/2006, způsobila, že namísto dosavadních předpisů týkajících se dimenzování střech s ohledem na váhu sněhu byla vydaná norma mnohem přísnější. Norma ČSN EN 1991-1-3 rozděluje v současné době území ČR do osmi sněhových oblastí s charakteristickým zatížením sněhem od 0,7 kN/m2 (I. stupeň) do 4 kN/m2 (II. stupeň); o oblasti VIII. informuje Český hydrometeorologický ústav. V lokalitách s malou nadmořskou výškou může hmotnost sněhu dosahovat od 70 kg/m2 do hodnoty 200 kg/m2; na horách až 400 kg/m2. S ohledem na tyto hodnoty se musí krovy dimenzovat, staré střešní konstrukce se doporučuje nechat zkontrolovat a případně posílit.

Majitelé domů, chalup a chat, kteří mají přístup k internetu, si mohou na internetové adrese www.snihnastrese.cz zjistit, v jaké sněhové oblasti jejich objekt stojí a jakou zátěž sněhem mohou čekat. Stavební firmy specializované na konstrukce střech pak mohou posoudit, zda je krov dostatečně dimenzován.

Přesto, že sníh vypadá jako peří, může mít značnou hmotnost. Zatímco prašan se skládá jen asi ze 3 procent sněhových vloček a ostatní objem tvoří vzduch, může slehlý sníh, zejména umrzlý, dosahovat až poloviny váhy vody. Na typu střešní krytiny a jejím sklonu pak záleží, jak silná vrstva sněhu může na střeše ležet.

Nejohroženější jsou rovné střechy a také přechody mezi hlavní budovou se střechou sedlovou a přístavkem s pultovou. Jestliže sníh částečně roztaje a následně opět zmrzne, jeho hmotnost se zvětšuje až na cca 400 kg na metr čtvereční. Protože na takové zatížení nejsou střechy zpravidla dimenzovány, může dojít k zlámání střešních latí nebo dokonce krokví, výjimkou není ani celkové zřícení střešní konstrukce.

Sníh na střeše? Ať nás jaro nepřekvapí

Rampouchy sice vyhlížejí křehce a poeticky, majitelé domů však vědí, že je to pouhé zdání: střecha mohla umrzlým sněhem ztěžknout o pěkných pár metráků.

Pokud máme chatu nebo chalupu na horách, předpokládá se aspoň občasný provoz a tedy průběžná kontrola stavu střechy včetně odklízení sněhu z ní. Horší to mají chalupáři, kteří zazimují, aby se pak na jaře divili. Skutečnost, že po jarním příjezdu nemají co odemknout, sice není častá, ale v letech s větší sněhovou nadílkou k tomu dochází. V zimě 2005/2006 došlo podle hlášení Hasičské záchranné služby k 3. březnu 2006 celkem k 258 případům kolapsu střechy; mnohé další nebyly HZS nahlášeny.

Jestliže jde o chalupy, které jsme zazimovali a celou zimu je nepřijedeme zkontrolovat, můžeme být na jaře nepříjemně překvapeni. Popraskané střešní tašky či eternitové šablony při odtávání sněhu nezabrání vodě proniknout do půdního prostoru. Voda částečně proteče do přízemních místností, částečně se vsákne do mazaniny nebo jiného materiálu pod záklopem a přispěje tak k narušení střešní konstrukce. Navlhání krovu může vést k zahnívání dřeva a v krajních případech i k jeho zřícení; každé takové poškození je proto nutno co nejdříve zjistit a opravit.

Hmotnost sněhu může zpřelámat některé latě, jejichž výměna je v zimním období prakticky nemožná; opravu střechy je v takových případech nutné objednat co nejdříve. Jestliže jsou navíc krokve poškozeny hnilobou či dřevokazným hmyzem (larvami tesaříků), bývá oprava náročná časově i finančně.

Jestliže jsme při zazimování nesundali okapy, je pravděpodobné, že to pak za nás udělala hmotnost sněhu. Okapy, ve kterých zůstalo napadané listí se ucpou a voda z nich neodtéká. Až při poklesu teploty zmrzne, bude každý metr okapového žlabu vážit 15 až 18 kg (podle profilu okapu). Háky se ohnou nebo vytrhnou z krokví, zároveň se zdeformují a jejich vzájemné spoje se poruší.

Má se sníh ze střechy odklízet?

Má se sníh ze střechy odklízet?
Má se sníh ze střechy odklízet?
Má se sníh ze střechy odklízet?
Má se sníh ze střechy odklízet?

Střechy s menším vrcholovým úhlem („špičatější“) běžné na horách jsou přímo navrženy tak, aby se sníh na nich neudržel. Horší je to u střech s tupými úhly nebo dokonce rovných.Na střechách v místech s vyšší sněhovou pokrývkou nejsou vhodné krytiny z asfaltových šindelů, jejichž posyp zabraňuje sklouznutí sněhu. V případě, že v zimě sněhu napadne mnoho, může se stát, že se sníh na střeše hromadí, v noci umrzá a jeho hmotnost se zvyšuje. Pak dojde buď k havárii střechy, nebo v lepším případě sjede značný objem namrzlého sněhu a bere s sebou i keramický posyp střechy. Toto „plešatění“ lepenky je nejen neestetické, ale zkracuje životnost takových střech na minimum.

Z hlediska odstraňování sněhu ze střechy je odolnější dvouvrstvá povlaková izolace jednoplášťové střechy z plnoplošně natavených asfaltových pásů tl. asi 8 mm, než volně položená a mechanicky přikotvená vodotěsná izolace z hydroizolační fólie tl. 1,2 až 1,5 mm.

Odklízení sněhu z asfaltové krytiny nebývá často možné – tahy lopatou poškozují posyp, koště na vrstvu sněhu zpravidla nestačí a přitom bednění, na něž je krytina přibita, nebývá pochozí. Řešením bývá montáž sněhových zachytávačů v celé ploše střechy, které zabraňují sjíždění velkých sněhových hmot, ale zaručují pomalé odtávání sněhu.

Střechy, jejichž materiál i úhel odpovídají místním sněhovým podmínkám, nebývá zpravidla nutno sněhu zbavovat vůbec; jestliže je však jeho vrstva mimořádně silná, je vhodné jej odklízet. Je však přitom nutno dodržovat veškerá bezpečnostní opatření. Neprovádíme-li zásah z dobře ukotvené komínové lávky, je nutno se jistit vhodným lanem (prádelní šňůra nestačí!). V žádném případě se po sklonité střeše nepohybujeme bez pevného zajištění. Nebezpečné je také vstupovat na nepochůzné střechy, zejména na eternitové šablony.

 

Ploché střechy bývají sice pochozí, ale v zimě nevýhodné: plechové kloužou, takže se z nich dá poměrně snadno odhrabovat sníh, ale dá se na nich snadno upadnout i z nich spadnout; jestliže je na nich položena bitumenová krytina (ze svařovaných asfaltovaných fólií), hrozí při nešetrném odstraňování sněhu (a dokonce i při chůzi) její poškození. Z toho důvodu je vhodné sníh pouze šetrně odmetat (koště, kartáč na násadě), nejvýš odhrnovat hrablem ze dřeva či s břitem z gumy nebo umělé hmoty. V případě, že zmeškáme odklízení dokud je sníh čerstvý, není vhodné zmrzlý sníh z lepenky odškrabovat násilím. V takovém případě je vhodnější počkat na jarní tání.

Méně dimenzované střechy (z trapézového plechu, desek Onduline, polykarbonátových desek) je nebezpečné lokálně zatěžovat hromadami odklízeného sněhu. Odhrnout sníh tak, aby zatížení plochy bylo nepravidelné, je u střech tohoto typu velmi rizikové, rovněž nesmí docházet k jeho hromadění na okrajích střechy.Jestliže například střecha sousedí s přístavkem (zádveří, garáž), nesmí se na jeho střechu házet sníh, protože by rázové zatížení mohlo poškodit zkřehlou vodotěsnou izolaci nebo dokonce vyvolat zřícení přetížené nižší střechy.

TIP: I když jste chatu či chalupu pečlivě zazimovali, určitě se vám vyplatí po vydatném sněžení jet se podívat, jestli na střeše neleží příliš velké množství sněhu. Zaplatit za jeho odstranění bude zaručeně levnější, než na jaře investovat do náročné opravy střechy.

Publikováno: 4.1.2021, Autor: Karel Štech (text), archiv autora (foto), Profil autora: Redakce

Mohlo by vás dále zajímat

Díky počasí se nám zkomplikovalo oplechování komína, až opadne sníh, budeme pokračovat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Aby komín dlouho vydržel a byl nehroutil se, je důležité jej tzv. oplechovat. Jednoduše řečeno, zabalit ho celý do plechu. Jelikož ale bylo v Tišících tuto zimu hodně sněhu, nebylo možné oplechování provést. Proto nám technici ze společnosti Střechy Bohe