Právě soutěžíme o:
zahradnické nůžky Fiskars zahradnické nůžky Fiskars
Načítám ...
Žádné výsledky
Hledaný výraz: koupel
Nalezené články:
Přihlášení  |  Registrace Český kutil do mailu
reklama

Historie pečení chleba

Historie pečení chleba
Něco jako chléb znali už ve starověku, ale nám by nejspíš příliš nechutnal, pekli ho v popelu a nebo na rozpálených kamenech. Ve druhém století našeho letopočtu nabízeli Athéňané už přes sedmdesát druhů pečiva. A francouzský chleba v osmém století byl kulatý a sloužil jako jedlý talíř.
reklama

Pravěcí lidé zřejmě pekařství jako samostatný obor neznali. Uhňácat jednoduché těsto z drcených zrn musel totiž zřejmě umět každý, kdo chtěl zvýšit svou naději na přežití. Teprve později, s objevem toho, kolik dobrého dokáže s těstem udělat kvásek, se někteří lidé na výrobu pečiva specializovali.

Nejspíš to začalo náhodou

Jako u řady dalších chutných věcí, třeba sýrů nebo piva, stála u objevu kvašeného chleba nejspíš náhoda, nebo lépe – nehoda. Někdo zřejmě zapomněl na připravené těsto na placky a v příhodných podmínkách bakterie s připraveným polotovarem vykonaly své. Možná hlad a možná škudlilství pak velely divně vonící „zkažený“ materiál nevyhodit, ale normálně upéct… těsto nečekaně vyběhlo a první chléb byl na světě.

Vznik řemesla

Praxe lidi naučila ctít při výrobě chleba určitá pravidla co do působení kvásku, kvality mouky, hnětení těsta i konstrukce a vlastností pece. Poznat, kdy je kvásek zralý, vyžaduje jistou zběhlost a pečení dovednost odborníka, proto první chléb ve velkém pekly zřejmě kláštery. Ve čtrnáctém století měli u nás pekaři společný cech s mlynáři, ale později se obě profese oddělily. Příliš pekařů ovšem nebylo, protože většinu toho, co stůl vyžadoval, si i nadále pekly hospodyně doma.

Různé specializace

Samotný pekařský obor se dále dělil podle toho, nač byl který řemeslník specializován. Pecnáři (jinak též plachetníci pekli režný chléb, koláčníci koláče a oplatečníci hostie. Kobližníci dělali koblihy, perníkáři medový perník a caletníci, kteří byli někdy k perníkářům přiřazováni, sladké placky. V Praze těm posledním nepochybně obchod dobře kvetl, takže pojmenována po nich byla dokonce součást královské cesty vedoucí od městské brány až k staroměstskému rynku. (Dnes jediný krám s pečivem v Celetné ulici prodává americkou pizzu!)

Ve vesnické pekárně

Větší domy měly vlastní pec, ale stavěly se i pece obecní. Zpravidla se k pečení domlouvalo vždy více hospodyň. Než se pec vytopila na teplotu kolem 220 stupňů (nejraději bukem, břízou či jiným tvrdým dřevem), netrvalo nikdy méně než tři hodiny, přičemž dřeva na to padlo kolem půl metráku. Pec se pak dočista vymetla chvojím nebo březovou metlou. Z připraveného kvásku se v době, kdy se pec hřála, uhnětlo těsto.

Připravené pecny se nechaly v ošatkách kynout. A pak se peklo. Chléb se sázel do pece, takže než bylo hotovo měly ženské dost času probrat kdo co a s kým. Během asi tří hodin, po které vydržela být pec správně vytopená, se v ní upekly i dvě várky připraveného pečiva.

K továrnám na chleba a zase zpátky

V 19. století bylo přirozeně potřeba nasytit velké množství obyvatel prudce se rozvíjejících měst. Tito lidé již ztratili mnohdy osobní vazby na pekaře a pekařské výrobky nakupovali za hotové i „na knížku“ v síti prodejen, které výrobci pečiva zřizovali. Došlo k zdokonalení pekařské technologie jak v řemeslných živnostenských pekárnách, tak v průmyslových velkopekárnách.

Historie opsala kruh a tyto továrny na chleba bývaly opět často spojovány s moderními mlýny. Protože však unifikovaná výroba ne vždy dokázala uspokojit vzrůstající spotřebitelské nároky, spirála se od poslední třetiny dvacátého století zdánlivě vrací tam, kde už historie chleba byla: k malým pekárnám s charakteristickým sortimentem a stále víc dokonce opět k domácímu pečení.

Autor: Jiří Jan (text a foto)

Klíčová slova:


Související články

Kutil o prázdninách aneb je to i na vás 9  fotek

Kutil o prázdninách aneb je to i na vás

Nejen dětem začínají prázdniny. I pro dospělé, kutily nevyjímaje, jsou léto a letní měsíce časem cestování, poznávání a putování. Ale kromě cestová ...


Vůně čerstvého chleba  2. díl 7  fotek

Vůně čerstvého chleba 2. díl

Pokud zatoužíme po vlastním chlebu, domácí pekárny udělají skoro všechno (a většinou dobře) za nás: stačí jen odvážit suroviny podle receptu, pekárnu ...


Provaznictví (1) 10  fotek

Provaznictví (1)

Staří latiníci převzali od Řeků úsloví „z písku provaz plést“ jako popis činnosti marné, z níž nic nebude. Jak se ale vyráběly opravdové provazy, pro ...


Provaznictví (2) 11  fotek

Provaznictví (2)

O řemesle provaznictví a cechovním pořádku jsme si pověděli v první části článku, dnes budeme pokračovat. Ke složení provaznické mistrovské zkoušky by ...


reklama
reklama

reklama
Diskuze kutilů
1
Názor redakci Stará řemesla a tradice
Poslední příspěvek: 11.12.2011 11:38 PETR ZWIKIRSCH
1
Brnění - odpověď Stará řemesla a tradice
Poslední příspěvek: 20.3.2008 21:15 Pavel Hnízdil
0
Kovotlačitelství. Stará řemesla a tradice
Poslední příspěvek: 30.11.-0001 00:00 Bobeš
0
renovace starého betlému Stará řemesla a tradice
Poslední příspěvek: 30.11.-0001 00:00 Eva Kneblová
0
co delate kdyz nic nedelate Stará řemesla a tradice
Poslední příspěvek: 30.11.-0001 00:00 Petr
0
Lihyrove hodiny Tvoříme
Poslední příspěvek: 30.11.-0001 00:00 Jan Gregor
1
Brnění - odpověď Stará řemesla a tradice
Poslední příspěvek: 20.3.2008 21:15 Pavel Hnízdil
1
Názor redakci Stará řemesla a tradice
Poslední příspěvek: 11.12.2011 11:38 PETR ZWIKIRSCH
reklama
reklama


Kontakty | e-mail: redakce@ceskykutil.cz

© 2007 - 2019 Český kutil.cz, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena. ISSN 1802-4270.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Český kutil, s.r.o. zakázáno.



© 2007 - 2019 Český kutil.cz, s.r.o. Všechna práva vyhrazena, ISSN 1802-4270. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Český kutil, s.r.o. zakázáno.
×