Dřina na zahradě se vyplácí! Zahrada snů je na dosah
Na kraji malé severočeské obce leží zahrádka jako obrázek, zkrátka dokonalost sama. O to se zasloužili Eva a Jan Čtvrtníkovi, kteří sem utekli z pražského ďáblického paneláku. A my jsme se za nimi vydali na návštěvu.
Dokonalá zahrada je krásná v létě i v zimě (Zdroj: PePa)
Zahrada s domkem Evy a Jana Čtvrtníkových leží v řadové zástavbě na kraji malé severočeské obce. Co nás na ní upoutalo? Dokonalý trávník! V hustém zeleném koberci nesvítí jediná pampeliška. A okraje trávníku jsou střiženy v malebně tvarovaných křivkách tak, že důstojně rámují plochy s okrasnými dřevinami a květinovými bochánky a trsy. Již první pohled prozrazuje, že majitelé věnují zahradě důkladnou péči.
„Kdepak, jsem důchodce, nic nedělám, jen utrácím peníze, které jsem našetřil,“ brání se Jan Čtvrtník, pohodlně usazen do křesílka na terase, a směje se na celé kolo. Paní Eva zatím nespouští oči ze záhonů: „Od prvního dne jsem věděla, jak by to mělo vypadat. Ani dnes nejsem u konce. Ráda tvořím, sázím a přesazuji, objevuji nové rostliny... Zahrada je mým velkým koníčkem!“
Než tenhle dům a zahradu v roce 1992 koupili, jezdili o víkendech na chatu k rodičům. Co taky dělat v Praze v ďáblickém paneláku? Chata v Mnichovicích však byla pro všechny malá, nezbývalo tedy, než si pořídit své.
Zděný domek, usazený na rovinatém pozemku na kraji severočeské obce, nepříliš vzdálené od Prahy, se ukázal být tím pravým pro jejich plány – mít kam jezdit na víkendy a jednou tu zůstat bydlet natrvalo.
Eva Čtvrtníková vzpomíná na první dojmy: „Byla jsem úplně nadšená! Zahrada zarostlá jak u Šípkové Růženky, vrzající vrátka, čistý vzduch. Před domem rostl obrovský ořech, kolem ovocné stromy, které tvořily neproniknutelnou džungli bez světla. Na zemi hlína, jen nahoře v korunách něco kvetlo. A v zemi skládka. Cihly doluji ještě teď.“
Čtvrtníkovi se pustili do čištění: „Postupovala jsem kout po koutu. Tamhle bude sezení, tady bazén, tady skalka, kterou jsem postupně rozšiřovala. Většinu těžkých prací před domem jsem zvládla sama. Manžel je nemocný, proto sama kopu, ryju, sázím. Ale jsem holka paličatá a dělám to ráda.“
Eva se usmívá, když vypráví, jak sama vymýtila všechny pařezy z původně 80 m dlouhého živého plotu. Jedna paní, co šla kolem, na ni křikla: „No jo, vy Pražáci všechno, co je pěkný, vykopete!“ Eva však šla za svým snem nekompromisně. Žádná dovolená u moře – za ušetřený peníz radši nakoupili zahradní techniku, pak zabudovali bazén, před okny vedle skalky se zablyštělo jezírko a nejnovější vymožeností je podzemní rozvod vody na zavlažování.
