V zimním období rostliny odpočívají a jejich nároky na péči a zalévání jsou minimální. I rostliny v bytě zaléváme v této době mnohem méně a zahradu nezaléváme prakticky vůbec. Pokud ale neprší ani nesněží, stálezelené rostliny a keře venku můžou trpět žízní a je potřeba se o ně řádně postarat.
Zahradu a stálezelené keře a rostliny, které na zimu neshazují své listí, je potřeba na zimní období připravit. Zalévání v zimě by mělo být minimální. Měli bychom ke konci podzimu zvýšit zálivku, půdu tak pořádně zvlhčit a kytkám dopřát potřebnou vláhu. Kořeny a okolí těchto rostlin bychom měli zakrýt ideálně vrstvou mulčovací kůry, listím, slámou anebo třeba nasekanými větvemi z prořezu. Pokud jsme tuto přípravu nestihli či podcenili, můžeme to ještě dohnat. Mulč můžeme kdykoliv přisypat a zálivku přidáme ihned, jak povolí mrazy a aspoň na několik dní vystoupá teplota do plusových hodnot. V opačném případě riskujeme, že voda v půdě zamrzne. Rostliny se tak jednak nenapijí, ale také jim zamrzlá voda může poškodit kořenový systém. Pokud v zimě prší nebo sněží, tak závlahu nemusíme řešit vůbec. Příroda se o to postará sama. I tající sníh poskytne potřebnou vláhu, navíc sněhová přikrývka rostliny chrání a funguje podobně jako právě nasypaná mulčovací kůra.
Jak funguje příroda
Příroda to vymyslela dobře. Listy stromů a keřů jsou většinou jemné a zimu by nezvládly. Navíc by potřebovaly pravidelný přísun vody, čímž by rostlinu zbytečně oslabovaly. Na zimu tedy listy opadají, kůra stromy ochrání a stromy se tak můžou ponořit do klidného a omezeného režimu. Zůstatková vláha z půdy nebo příležitostný déšť a sníh pak rostlinám poskytne dostačující vodu v průběhu celého zimního období. Některé stromy a keře na zahradách, které navíc plní často i funkci okrasnou, na zimu listy neshazují a potřebují proto větší péči.
Listy stálezelených rostlin jsou odolnější, silnější a tužší. Zvládnou tedy přežít i mrazivé období v zimě a listy neshazují. Vláhu ale budou potřebovat. Jak jsme si už popsali, pokud není zima příliš suchá, o rostliny venku je přirozeně postaráno. Postačí jim poskytnout výpomoc v podobě zakrytí kořenové části. Ta navíc částečně vláhu z půdy zachytí a podrží pro rostlinu. Pokud je ale zima suchá, nebo prší a sněží opravdu málo a teploty se pohybují nad nulou, dopřejte dřevinám vydatnější zálivku. Určitě si při tom vzpomeňte i na jehličnany, pokud je máte ve své zahradě a zalijte je také. Opadané dřeviny nechte odpočívat bez zálivky.
Co s trvalkami a zeleninou, které zimují v půdě?
Pokud v zimě dlouhodobě neprší ani nesněží, je potřebné v malém množství zalít i trvalky, byť mají období útlumu, a také zeleninu a ovocné keře, které v půdě zůstávají. V tomto případě to se zálivkou nepřehánějte a dopřejte jim opravdu jenom jemnou vláhu. Rozhodně nepodceňuje teplotu a raději počkejte na pár stupňů nad nulou, kdy se nechystá následné ochlazení. Sledujte tedy předpověď počasí a neriskujte, že vám následně závlaha zamrzne a možnou úrodu pro příští rok tak nenávratně poškodí.
Jak využít sníh pro dobro zahrady
Pokud naopak nasněží a vy budete odhazovat sníh z chodníku či nádvoří před domem, nezapomeňte, že pro rostliny a celou zahradu je to skvělá peřina a zdroj přirozeného zalévání v zimě. Místo házení sněhu na hromadu stranou přesuňte ho právě pod keře, kolem stromů a případně na celou plochu zahrady. Vytvoříte tak skvělou izolaci pro ochranu vašich rostliny a připravíte jim zásobárnu vody, kterou si budou dávkovat podle potřeby. Při vyšších teplotách sníh roztaje a automaticky tak zajistí vydatnou zálivku na potřebných místech.
Pozor, důležité!
V žádném případě nepoužívejte na zahradu ani pro jakékoliv rostliny sníh ošetřený solí! Takový sníh odhazujte od zahrady co nejdále. Ideální je vůbec sůl na sníh nepoužívat, na povrchu zůstává a vsakuje se do půdy. Půdu už zpětně nijak nevyčistíte a museli byste ji pracně mechanicky vyměnit. Sníh raději ve svém přirozeném stavu využijte.
Publikováno: 9. 1. 2021, Autor: Silva Pokorná (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Redakce